Denník N

Česko-slovenské slovo týždňa: polštář vs. vankúš

Tridsať rokov po rozpade federácie už znalosť češtiny na Slovensku (a slovenčiny v Česku) rozhodne nie je samozrejmosťou. Aj preto budeme celý rok 2023 každý týždeň vo fejtónoch rozoberať slová, ktoré sú v obidvoch jazykoch veľmi odlišné. Tak si podložte hlavu niečím mäkkým, pohodlne sa uvelebte a pusťte sa do čítania.

Pár slov o slově polštář

Čteme v Naší řeči z roku 1929„Máme-li prý sedati správněji po česku na vypoduškovaném či na vypolštářovaném sedadle? Naše maminky, babičky, prababičky a prapra… babičky sedávaly na vycpaném sedadle (a slovenské ženičky podnes sedají na sedisku vypchatém), a sedávalo se jim dobře. Či musíme mít pro všecko možné každých deset let nové slovo?“

No, nemusíme. Vypolštářovaná sediska jsme před lety opustili a dnes sedáváme na polstrovaném. Panu A. Z., autoru citovaného vzdechu, by z toho asi naskákaly pupínky, i když svým způsobem je to cesta ke kořenům. Tedy k německým kořenům českého polštáře.

A přijde mně pěkné, že se nad tím dneska nikdo už nepohoršuje, že nemáme pocit, jako by nás německé kořeny stahovaly pod německý Boden a do mízních řečišť nám pumpovaly německé Blut.

Musím i říct, že na polstrovaném se mně sedí tak nějak přirozeně, ani o tom nevím, na polštářovaném bych si připadal jak princezna na hrášku. Navíc vám v tom slově polštář, a nemusel jsem kvůli tomu ani šmejdit po slovnících, cítím nafoukanost a napučenost dávných příbuzných, všelijakých balonů, je mně to trochu hoch, zase princeznovské nakonec.

A tak v domácích podmínkách dávám raději přednost dovozu z krajů východní části naší rodiny: valašskému (nejen) zhlavci. Jen války nám zůstaly polštářové, vymýšlení přídavného jména od zhlavce by nás připravilo o všecko bojové nadšení.

Čech o slově vankúš

Od devadesátek vzniklo dost česko-slovenských nebo slovensko-českých písniček. Zejména duetů a zejména protivných. Ale taky jedna makarónská, která mně sedí, od skupiny Buty. Radek Pastrňák v ní zpívá: „…a v mojej vlastnej izbe pár starých tvrdých rúk hladká pre cudzinca vankúš, mäkký vankúš. Zrovna když ty tvrdé ruky hladily ten polštář, jsem venku na zahrádce, zpocený jak Bulhár…“

Kontrast zatvrdlých polštářků starých dlaní a měkkého vankúše (který nám v Česku zní nejspíš ještě měkčeji než v krajine pôvodu), tu hraje s kapelou a maně mě napadá, jestli by nám Čechům s vankúšem nebylo líp. Možná jsme ho mohli mít.

Josef Jungmann totiž začlenil do hesláře svého slovníku spoustu slovenských slov a tak trochu současníkům sugeroval, že kde není původní slovo české, nebylo by od věci zkusit používat náhradu od slovanských příbuzných.

Jenže když to bylo slovo nepůvodní – jako vankúš, jehož cesta na Slovensko vedla z latiny asi přes francouzštinu a pak němčinu a maďarštinu –, přičinil k němu křížek, že je to slovo „cizé, zle tvořené, nebo podezřelé“. A bylo vypolštářováno.

Gabriel Pleska, editor webu Peníze.cz, prispieva aj do časopisov Finmag a Heroine

Niečo o slove vankúš

Poštár mi donésel poštár. Áno, vážení, nachádzame sa na Záhorí, vankúš tam volajú poštár – tak blízko od fajnových moravských destilátov, rovnako by som sa nebránil medzijazykovému kontaktu.

My v Prievidzi by sme išli pri vankúš, inde zas majú zahvavekzvalechlavnicupodlávek, dokonca vankouš. Pri mnohých podobách teda maskulínum, zvláštne pri takom mäkkom, príjemnom predmete, však?

Po zvukovej stránke slovo vankúš obsahuje hlavne vokály, konsonanty v a n tu fungujú ako sonórne spoluhlásky, teda v ich akustickom spektre prevládajú tónové zložky. V slove možno počuť prúdenie vďaka dlhému ú a vzdušnosť pri hláske a.

Podľa pravidiel fonetiky sú slová so samohláskami jednoduchšie na vyslovenie aj na počúvanie. Slovko vankúš teda môže byť posledná vec, ktorú poviete alebo počujete pred spaním, a nevyhodí vás z ospalého rytmu.

Slovák o slove polštář

Veľa českých slov znie našincovi „kúl“. Je aj polštář tento prípad? Už len vysloviť toto slovce nie je jednoduché – na konci klasická nástraha v podobe ř a tri po sebe idúce spoluhlásky v strede!? (Áno, je to slabý odvar oproti čtvrthrst, ale aj tak…)

V strede leta, dodržujúc pitný režim, jazyk oťažie a hlava nakoniec hľadá nejaký vankúš, kde by sa zložila. Poslúži na toto polštářPolštář je okej, na expozíciách po parádnych zámkoch, čo ostali v Čechách po Lichtenštajnovcoch. Polštář zaprášený, storočný, vedľa porcelán, z druhej strany špachtľa. Stále málo?

Pridajte si do scény ešte trychtýř, čo je moja ďalšia voľná asociácia… Bojujem s polštářom, bojujem. Smútok nemožno strkať pod vankúše, čítam tu nadpis novinového článku. Som si istý, že pod polštář by sa ten smútok v pohode strčiť dal.

Peter Malčovský, odborný pracovník Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenskej akadémie vied

Česko-slovenské slovo týždňa/týdne je spoločný projekt Českého národného korpusu a Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenskej akadémie vied pri príležitosti 30 rokov od rozpadu ČSFR. Viac informácií nájdete na webe slovo.juls.savba.sk.

Nezávislosť médií na Slovensku nebola od roku 1989 nikdy vo väčšom ohrození, ako je teraz. Ak nás chcete podporiť nad rámec predplatného, môžete to urobiť aj darom. Vopred ďakujeme🤞

Máte pripomienku alebo ste našli chybu? Prosíme, napíšte na [email protected].

Československo

Pekné veci

Slovensko, Veda

Teraz najčítanejšie