Česko-slovenské slovo týždňa: Mlha vs. hmla
Stačí prehodiť písmenká v českej verzii a budete mať verziu slovenskú. A hoci majú obidve slová rovnaký základ, Čechom slovenská „hmla“ pripadá ako tajomný jazykolam. Vitajte pri ďalšom vydaní jazykového seriálu Česko-slovenské slovo týždňa.
Pár slov o slově mlha
Málokteré slovo označující meteorologický jev s sebou nese tak silný nádech tajemna. Však posuďte sami… Každé malé dítě dobře ví, co leží za mlhou hustou tak, že by se dala krájet. A když se blíží půlnoc, Popelka vyřkne: „Mha přede mnou, mha za mnou“ a mizí. Snad pocházela z Podkrkonoší, protože právě tam se podoba mha používala. To na Chodsku zůstali pěkně u staročeského mhla, i když vyslovit ho není jen tak. V jižních Čechách by nás překvapili, protože říkali hmla, jak to dnes známe ze slovenštiny. Ale zpět k tajemstvím. Kdo se vyzná ve Středozemi, ví, že pod Mlžnými horami vyhloubili trpaslíci Khazad-Dum a co tajemného tam probudili. Jizerské hory, které jsou hustými mlhami proslavené, chrání jejich duch Muhu, bytost zahalená do husté mlhy. Poezie mlhy je nekonečná, snad jen ve městech ji vytlačuje ta nemilá směsice kouře a mlhy, kombinací slov smoke a fog vzniklý smog.
Češka o slově hmla
Když jsem v dětství poslouchala předpověď počasí v podání slovenských meteorologů, fascinoval mě tajemný jazykolam v podobě slova hmla. Když se ho člověk snaží poctivě vyslovit, vychází zvuk slova z hloubi těla jako výstražné zahučení lesů, do kterých se neodvažujte vstoupit. Oproti tomu českou verzi si jen tak zlehka poválíme na patře, jako když mlha nenápadně vyklouzne z těch lesů na louku.
Martina Waclawičová, bohemistka, ktorá sa venuje najmä hovorovej češtine a dialektológii
Niečo o slove hmla
Prišla k nám z Londýna, spod „zlatého mosta“ v San Franciscu, alebo patrí medzi produkty „made in China“? Pôvod slova hmla nie je vôbec hmlistý. Podľa historického slovníka sme si mohli vybrať a ustáliť ktorúkoľvek z týchto troch verzií slova: hmla, mhla alebo mlha. Ako to už býva u typického neprebudeného Slováka z minulého storočia, rád premýšľa, malebne dumá, pokojne rozjíma a namiesto hinduistického óm pritom vydáva z úst iba tiché hm, hm. Takže to prebiehalo asi takto: „Hmm, hmm, neviem, neviem.“ Lokálny a súdobý tvorca slovníkov to pochopil ako hlas ľudu a rozhodol sa na svoju tabuľku zapísať slovo hmla. Hmlisté hmkanie sa premenilo na jasnú voľbu, ako keď rannú hmlu roztrhajú lúče slnka.
Slovenka o slove mlha
Dobrá konšpiračná teória nie je nikdy zlá, preto si porozprávame príbeh o vzniku slova mlha – a môžete si byť istí, že ide o tvrdé fakty. Alebo aj nie. Kde bolo, tam bolo, bolo raz jedno dieťa, ktoré sa ešte iba učilo hovoriť, namiesto tyčinka hovorilo čitynka, namiesto knedlík hovorilo kledník a s radosťou prehadzovalo hlásky všetkých slov, s ktorými sa stretlo. Na návšteve u príbuzných mimo hraníc Slovenska raz prehodilo písmenká v slove hmla – a mlha bola na svete. So slovenskou hmlou má mlha okrem hlások aj spoločného predka: staročeský výraz mhla. Ľahšie sa však kĺže po jazyku a znie mäkko i záhadne zároveň.
Zuzana Klučárová, psychologička, publicistka
Česko-slovenské slovo týždňa/týdne je spoločný projekt Českého národného korpusu a Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenskej akadémie vied pri príležitosti 30 rokov od rozpadu ČSFR. Viac informácií nájdete na webe https://slovo.juls.savba.sk/.
Máte pripomienku alebo ste našli chybu? Prosíme, napíšte na [email protected].
