Denník N

Česko-slovenské slovo týždňa: Smyčec vs. sláčik

Tentoraz sa v rámci jazykovedného seriálu ponoríme do hudobných vôd. Rozoberieme si totiž výrazy smyčec a sláčik.

SMYČEC

Pár slov o slově smyčec

Jsem z rokenrolnické rodiny a vždycky mně byla bližší grunge flanelka než ty legrační kabátky, co si na sebe před výkonem navlékají klasičtí muzikanti.

To ovšem neznamená, že bychom před tradiční evropskou vysokou kulturou neměli respekt. Fakticky cením, když někdo ví, jak se správně drží vidlička a otvírák na ústřice. Ale je to jinačí svět.

Do tohohle světa kromě dezertní vidličky patří také smyčec. Používá se k vyluzování ušlechtilých zvuků pro vybrané uši. Má dokonce příbuzenstvo ve vybraných slovech! Jak se začne probírat správnopis, už každý školák ví, že smyčcem se po strunách smýká.

Ředitel lidové školy umění, kam jsem se nějaký rok neúspěšně a bůhvíproč chodil učit smýkat smyčcem po strunách violoncella, se jmenoval Smýkal. Sám tedy nesmýkal, pinkal do piana, nosil se velice rovně a vsadím se, že patřil k těm pěti lidem v okresním městě, kteří si uměli po jídle správně oprášit pusu látkovým ubrouskem.

Pro nás plebejce má čeština šmitec. Jazykověda ostře nesouhlasí, ale já dobře vím, že zatímco smyčcem se smýkášmitcem se šmidlá. Není to žádná apollónština, ale nám plebejcům leckdy stačí to sprosté, ale o to radostnější vrzání nějakých místních šmidly boys. Tím končím. Šmitec.

Čech o slově sláčik

Sláčik je skoro to samé jako u nás smyčec. Hle: V Česku na jednom konci žabka, na Slovensku žabka, na druhém konci špička, u nás i u nich. Špičku s žabkou spojuje v Česku horem prut a na Slovensku jen o fousek delší prút.

Jenom vespod je rozdíl, protože u nás koním ze zadku rostou žíně, kdežto těm slovenským vlasy. Ale když se smyčcem smýká, co se dělá sláčikomSláká?

V čem jsme také zajedno, je to, že aktivní je nám nad pasivní. Je nám bližší smyčec, kterým se rozechvívá, než struny, které jím jsou rozechvívány. A tak se řadíme k těm národům, které mají smyčcové nástroje, v opozici k těm, co mají strings.

A to přesto, že občas nějaký poťouchlý skladatel předepíše muzikantům pizzicato, kde si smyčce můžou na chvilku povolit žíně a rozpustit vlasy, protože struny drnčí i bez nich.

Gabriel Pleska, editor webu Peníze.cz, prispieva aj do časopisov Finmag a Heroine

SLÁČIK

Niečo o slove sláčik

Asi iba málokto by nepoznal význam slova sláčik, prípadne by si neuvedomoval, akú dôležitú úlohu zohráva v hudobnom svete. Oveľa nejednoznačnejšie odpovede by však mohla vyprodukovať naoko nezmyselná otázka – čo má spoločné sláčik a žabka? (Muzikanti nech chvíľu taja…)

Svet prírody a hudby prepája dovedna konštrukcia samotného sláka. Presne tak! Pozornému oku čítajúcich určite neuniklo, že sláčik nie je menším bratom sláka. Veru sláčik nie je zdrobneninou, ako by sa mohlo niekomu zdať. Oboma slovami zvykneme v slovenčine pomenúvať rovnaký predmet.

Nech už vo svojom rôznom veľkostnom prevedení prináleží husliam, viole, violončelu alebo kontrabasu. Aby sme však pridlho nenapínali, žabkou označujeme spodnú časť sláčika, za ktorý ho muzikanti počas hrania držia. Ani príliš tuho, ani príliš voľne, aby ním mohli prirodzene prechádzať po strunách nástroja.

Podobne ako ťahmi štetca po plátne vzniká výtvarné dielo, tak aj rôzne ťahy sláčikom rozozvučiavajú struny hudobného nástroja, a tým sa rodia tóny. Od jednotlivých sláčikových techník napokon závisí, či vlásie sláka po strunách kĺže, skáče alebo sa hrá jeho drevenou časťou.

Žabka je tak neoddeliteľnou súčasťou sláčika, ako je notový zápis dôležitý pre skladbu. Viete však, čo má spoločné sláčikžabka a kobylka?

Slovák o slove smyčec

Tak ako mnoho iných českých slov i slovo smyčec mi svojou zvukovou podobou navodzuje rôzne asociácie. Je to práve ten pomyselný obraz potterovského „zdvihu a švihu“, ktorý sa ma zmocní ako prvý. Smyčec predsa letí vzduchom ako svištiaci čarovný prútik, aby na strunách hudobného nástroja vylúdil prenikavé tóny.

V spojitosti s ráznym či náhlym pohybom sa mi však zjavujú aj iné obrazy. Či už je to šmik-šmik nožnicami, alebo nečakaný smyk dolu kopcom, v oboch prípadoch naberajú veci rýchly spád – a šmytec! Podobne ako zatiahnutá smyčka na lane od šibenice…

Smyčec teda nie je hráč, ktorý zahral smeč, ani osobný viazač šnúrok od topánok viažuci ich na smyčku. Neoznačuje šmýkajúceho sa športovca po snehu, a už vôbec nijako nesúvisí s akousi českou obdobou škripca – mučiaceho nástroja zo stredoveku.

A hoci by smyčec mohol nájsť vo svete množstvo iných využití, svoje doposiaľ najdôležitejšie uplatnenie našiel v hudbe, čím sa podieľa na zveľaďovaní nejednej kultúry.

Roman Soóky, sociolingvista, ktorý sa venuje egolingvistike, pracovník Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV

Česko-slovenské slovo týždňa/týdne je spoločný projekt Českého národného korpusu a Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenskej akadémie vied pri príležitosti 30 rokov od rozpadu ČSFR. Viac informácií nájdete na webe https://slovo.juls.savba.sk/.

🗳️ Ak chcete podporiť našu prácu pred druhým kolom volieb aj nad rámec predplatného, môžete to urobiť aj darom.🗳️

Máte pripomienku alebo ste našli chybu? Prosíme, napíšte na [email protected].

Československo

Pekné veci

Veda

Teraz najčítanejšie