Denník N

Česko-slovenské slovo týždňa: husí kůže v. zimomriavky

➡️ Počúvanie podcastov Denníka N je najpohodlnejšie v aplikácii Denníka N. Zvuk Vám nepreruší, ani keď zmeníte stránku, a počúvať môžete aj bez pripojenia na internet. Sťahujte kliknutím sem.

Tento text načítal neurálny hlas. Najlepšie sa počúva v aplikácii Denník N, aj s možnosťou stiahnutia na počúvanie offline. Našli ste chybu vo výslovnosti? Dajte nám vedieť.

Aj keď zimomriavky pripomínajú studené mravčeky vyskakujúce spod kože, majú v sebe aj hororový podtón. V niektorých regiónoch Slovenska sa hovorí, že sa objavujú vtedy, keď cez vás prejde smrtka. A zatiaľ čo výraz „husí kůže“ je okrem češtiny používaný aj v angličtine, nemčine či vo švédčine, niektoré národy dali predsa len prednosť inej hydine. 

Pár slov o sousloví husí kůže

Nevěřte, když vám řeknou, že na velikosti nezáleží, a podívejte se do přírody. Co dělá zvíře, které chce zastrašit protivníka a naznačit, že není radno načínat pračku nebos i dokonce dělat chutě? Činí se větším. Technicky to řeší různě. Ještěr agama límcová má chrupavčitý krejzlík, který při hrozícím konfliktu vzpřímí, takže živočich vypadá několikrát větší. A nebezpečnější. Plus se to prý hodí taky při námluvách. Nebo nafukovací ryba ježík. Ta během okamžiku naloká tolik vody, že znásobí svůj objem. Přitom se napřímí ostny, kterými má poseté tělo: vypadá to ošklivě, nebezpečně a málokdo by to chtěl vzít do huby. Při námluvách se to pohříchu k ničemu nehodí. Dokud se ryba zas nevyfoukne, dost ji ta náhlá tloušťka omezuje v pohybu.

Ptáci se zas pěkně čepýří a my savci to děláme podobně: ježíme chlupy. Máme na to speciální musculi arrectores pilorum, svaly-tyčitele chlupů, které se posilují koukáním na horrory. Zatnou se a tyčí chlup, když se bojíme, ale taky – podobně jako u agamy – když nás něco vzruší a když je nám chladno. Chlupisek nemáme málo: šedesát na centimetr čtvereční, což je stejně veselá kopa jako u ostatních primátů. Jenže naše chlupy jsou podřadné, slabší, tenčí. Místo vzpřímeného ochlupení, co by nahánělo strach, jsou vidět jen kožní deprese v místech, odkud vyrůstá. Ty proláklinky, kvůli kterým místo rozzlobených kingkongů připomínáme oškubaného ptáka, mají ostatní opice úplně stejně. Jen to přes chlupy není vidět. Místo děsuplně, vypadá člověk směšně – a tak je to se vším. Natáhněte si přes husinu ještě jednu, hroší kůží, abyste se před bratranci lidoopy nemuseli stydět.

P. S.: Utěšoval jsem se vždycky, že věk částečně napraví chyby evoluce a vybaví mě slušnou srstí na hrudi, na ramenou a na zádech. Žel vypadá to zatím spíš jen směšně. A co mě žádný nevaroval: zdaleka nejhrůzostrašnější jsem z nosu a na uších!

Čech o slově zimomriavky

Snad si můžu dovolit mluvit za Čechy obecně, tedy aspoň za Čechy, co mluví obecnou češtinou. Nevylučuju, že směrem ke slovenským hranicím to v nářečích, která ke slovenštině mají blíž, lidi cítí jinak. Ale testoval jsem to na valašském vzorku, takže si skoro troufnu říct, že nejen my Češi z Čech, ale ani mluvčí ostatních češtin to neslyší. Dokonce i když víme, ucho to jaksi nechce slyšet. Zima – jasně, tomu rozumíme, to je stejné. Ale hledat v mriavkách nějaké mření, cvakání zubů Zubaté? Ne, když slyšíme zimomriavky, skoro si představujeme něco roztomilého, ňuňu, snad nejvýš jemňounké mravenčení, jako když vám pod tričkem po holém břiše škrábou nožky pánbožkových kraviček. Nic na tom nemění, že i u nás býváme zimomřiví. Já bych totiž nedal ruku do ohně, že tam slyšíme to mření a cvakání zubů Zubaté. To jenom my, co víme, to tam slyšíme. Ale skoro mocí mermo.

Gabriel Pleska, edituje a píše pre weby Peníze.cz, Finmag a Heroine

Slovenka o slove husí kůže

Drobné svaly pri koreňoch chĺpkov sa pri pocite chladu napnú a chlpy postavia do pozoru, preto sa začneme podobať ošklbanej hydine. Ťažko uveriť, že práve takto sa pračlovek pripravoval na boj s poveternostnými podmienkami, ale aj s nepriateľmi. Zatiaľ čo človek vyzerá s husou kožou zraniteľne, taký lev má s husou kožou celkom desivú vizáž. Veru tak, husí kůže nie je vyhradená iba pre husi, majú ju všetky zvieratá pokryté srsťou. Chráni ich pred chladom a pôsobia vďaka nej hrozivejšie… Ošklbaná hus síce o perie prichádza a vyzerá, akoby jej bolo chladno, ale periny naplnené husacím perím našich predkov zahriali, a tak sa kruh uzavrel.

Poslednou otázkou ostáva, prečo to vyhrali práve husi, keď šklbeme i kačky či sliepky. Tie to, mimochodom, schytali na celej čiare, pretože kuřecí kůže je výraz používaný pre kožné ochorenie. Kachní kůže zase kraľuje v českej kuchyni. Keď sa pozrieme za hranice, nájdeme fanúšikov vtákov každého druhu. Zatiaľ čo výraz husí kůže je používaný v angličtine (goosebumps), nemčine (Gänsehaut), vo švédčine (gåshud), v nórčine (gåsehud) a v mnohých ďalších jazykoch, niektoré národy dali predsa prednosť inej hydine. Preto niekde hovoríme o slepačej koži (španielske slovné spojenie piel de gallina a francúzsky výraz pele de galinha), kuracej koži (holandské slovo kippenvel) a existuje aj najvšeobecnejší japonský výraz torihada, ktorý znamená vtáčia koža.

Niečo o slove zimomriavky

Ak vás striasa pri predstave vyšklbávania peria z husej kože, pri slove zimomriavky vám musia trochu zadrkotať zuby. I keď pripomínajú studené mravčeky vyskakujúce spod kože, majú v sebe aj hororový podtón. V niektorých regiónoch Slovenska sa totiž hovorí, že sa objavujú vtedy, keď cez vás prejde smrtka.

Neviditeľný závan smrti neskôr nahradili príjemnejšie asociácie a okrem emócie strachu zimomriavky psychológia pripisuje vzrušeniu ako takému v oboch jeho polaritách. Majestátna hudba, dotyk milovanej osoby, studený vzduch a evolučná príprava na boj a útek – koľko sa toho dokázalo schovať v jednom slovíčku! Aby sme boli féroví, musíme priznať, že aj slovenčina pozná slovné spojenie husia koža. Zimomriavky však v obľúbenej fráze behajú po tele o niečo jednoduchšie ako pupence po vyšklbaní husieho peria, ktoré sú nehybné ako ich chladná, nebohá majiteľka – husička.

Zuzana Klučárová, psychologička, kreatívna duša, redaktorka 

Česko-slovenské slovo týždňa/týdne je spoločný projekt Českého národného korpusu a Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenskej akadémie vied pri príležitosti 30 rokov od rozpadu ČSFR. Viac informácií nájdete na webe https://slovo.juls.savba.sk/.

Máte pripomienku alebo ste našli chybu? Prosíme, napíšte na [email protected].

Československo

Veda

Teraz najčítanejšie