Denník N

Jak pomalí Češi chtějí (a nemůžou) dobíhat rychlejší Evropu

Vector illustration credit: www.Vecteezy.com
Vector illustration credit: www.Vecteezy.com

Nedávno jsem pod facebookovým postem Martina Jaroše diskutoval na téma toho, zda by naše ministryně spravedlnosti Taťána Malá měla dostat padáka za opisování diplomové práce. Tak nějak se ta úvaha rozrostla na naší pozici v rámci Evropy a myslím, že si jí tady odložím, protože za tímhle si stojím. Není to učesané, není to na žádnou novinářskou cenu. Je to složená konevrzace z Facebooku.

Pokud chceme dohnat západní státy (včetně toho výše zmíněného Německa), měli bychom se snažit zrychlit. Je to jako v běhu. Když jsme za někým deset metrů, to, že poběžíme stejně rychle, stále znamená, že budeme pozadu. My musíme zrychlit, abychom dohonili a předhonili. Že jsme pozadu a snažíme se srovnávat krok, je důsledek Václava Klause, který v 17. září  1990 určil makroekonomické směřování československé ekonomiky – takzvaný fixní kurz. Naše republika se tak stala lákavou pro investory zvenčí a špatně dostupnou pro vnitřní expanzi. Jednoduše řečeno – stát se snažil zachovat co nejpevnější kurz a co nejvyšší zaměstnanost, takže podporoval investice zvenčí, nikoliv banky, které by levně půjčovaly domácím podnikům a podnikatelům s finančním krytím státu. Tak jsme se stali výrobní halou Evropy.

Jak dohnat a předehnat Evropu? Nadáváním na ní to nezvládneme. Ba dokonce to nezvládneme ani tím, že ji budeme kopírovat ve všem. My ji musíme kopírovat jen v tom pozitivním. Dobrém. To, co funguje, vzít a použít. To je i případ Taťány Malé.

Jestliže v Německu je jeden ministr, který byl kvůli plagiátorství vyhozen a jedna ministryně, která nebyla, my bychom měli být na sebe přísnější. Vyhodit. Bez milosti. A vzít člověka bezúhonného. Člověka, který bude požívat úcty proto, že něco ví, zná, umí a ne že j dobrým ometačem busty svého vůdce.

Nechceme přece kopírovat laxnost a průměrnost. S tím by Jarda Jágr nikdy nebyl nejlepší na světě. Ano, on je dobrým příkladem toho, jak Čech může být úspěšný. Mít dar od Boha (což spousta Čechů má) a dřít víc, než ostatní. A ne když jde tým chlastat po vyhraném semifinálovém zápase do hospody, tak jít s nimi. Naopak. Jít na bruslák a dát si další opáčko, aby ve finále byl ještě lepší. A zlepšovat se koukáním, co dělají jiní dobří hokejisti. Tím, že s nimi chtěl Jágr hrát. Ne ve čtvrté lajně, ale v první s těmi nejlepšími. Tak se tenhle člověk dostal na vrchol. Tak se musí dostat na vrchol i tahle republika. Sáhněte si do svědomí – kdo z Vás si myslí, že paní Malá je takový Jarda Jágr v českém právním systému?

Slepá spravedlnost nebo slepá ministryně?

Jistě, spravedlnost má být slepá. Takže stejně jako Babiš, měl by jít za katr Bakala. Ten především. A další a další a další… Jsem všema dvaceti za to, a je pro mě strašnou prohrou, že nic z toho se nestalo. Že Janouška dostali až za debilní autonehodu. Že Rath se neustále může odvolávat a žádat o nové procesy a žalovat na podjatost apod., když byl přímo chycen se sedmi melouny pod paží a s odposlechy z místa. I já chci, aby tihle šíbři šli do lochu. A s nimi i ti politici minulých dob, kteří si chodili pro sponzorské dary do firem, kteří posílali malou (tentokrát s malým m) domů. Toho se ale už asi nedočkáme. Je zameteno, je uklizeno. Že vytáhli na Babiše Čapák, byla blbá náhoda, ale vytvořena samotným panem Babišem. On sám vstupoval do politiky s halasem, že on je ten pan Čistý a chce vyleštit ten Augiášův chlév. Mával přitom v ruce zpackaným daňovým přiznáním. To se pak lidem, jako jsou novináři, snadno nabije do kanónu, aby se podívali skutečně pod pokličku. A ejhle. Máme tu Čapák a dotace pro malé podniky apod. Unipetrol, však je stejně jako Bakalovo OKD pomocí kamarádů zahlazeno. Ale já chci, aby to bylo spravedlivě vyšetřeno a souzeno.

Ale když má být slepá spravedlnost, jak může být slepá s paní Malou na jazýčku vah? Pan Babiš hlásal, že chce vládu odborníků. I já bych si jí přál. Ale je mi jasné, že ministr nemusí být odborník, což u mnohých ministerstev chápu na 100 %, ale přece jen u spravedlnosti bych přece jen očekával, že ministr bude odborník. Ministr spravedlnosti není totiž jen šéf soudců, ale i šéf všech těch, kteří připravují zákony. Každý zákon, i třeba ten o povinných zimních pneumatikách, musí projít ministerstvem spravedlnosti, protože tady jsou odborníci na zákony a musí zkontrolovat, jestli je ten zákon po právní stránce správně. A jako ve všem, jsou i tady různé lobbingové skupiny. Pneumatikáři říkají, že zimní gumy by měly být povinné u všech a všude, spolky řidičů, dopravců apod. zase lobují, aby nebyly vůbec povinné. A od toho je tady ministr, aby byl ta nejvyšší instance. Rozhodčí. A nebýt za blbce, když mu řekne doc. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D. něco latinsky, tak aby si myslel, že je to choroba králíků. Má to být člověk s autoritou tak velkou, že když si odkašle, že mu zaskočila bublinatá voda, všichni zmlknou a čekají proslov. Někdo, jako byl právník Josef Dolanský nebo stále je Jiří Boguszak. Jak mají podřízení paní Malé chovat úctu ke své nadřízené, když ta kopíruje cizí práce a prohlašuje, že spravedlnost může přece počkat čtyři roky nebo klidně déle.

 

Závěrem: Chci, aby pan Babiš ukázal to, co slibuje ve svých knihách a smlouvách s občany. Aby splnil to, co nám mlátily do hlavy plakáty po celé republice. Chci, aby vláda byla plná odborníků, kteří budou svojí práci rozumět. Chci, aby VŠICHNI šíbři šli bručet do tepláků. Aby tu nebyli kamarádíčci a trafiky a aby spravedlnost platila pro všechny stejně – pro mě jako pro ministra. Zatím se den co den dozvídám, že my nejenže se nesnažíme ty vyspělé země dohnat a předehnat, ale že brzdíme a dáváme si zrovna pauzičku na kafíčko, fotečku s Rambohafíkem a zamyšlením nad pojmem plagiátorství.

Nevidím ten boj proti trafikám a kumulací funkcí. Vidím, že zastupitelka Prahy 13 si přijde na trafikách 2,6 miliónů korun. Vidím taky to, že zamítli pirátský návrh proti kumulaci funkcí, který paradoxně připravovala a představovala sama Taťána Malá a která (ještě více paradoxně) proti němu nakonec sama hlasovala.

Nevidím ty odborníky, kteří to prostě udělají. Vidím Dana Ťoka, který za svého vedení neudělal nic, jen to, co připravili minulí ministři a ještě se tím chlubí. A tendr na mýtné nám tu stále tiše stojí.

Nevidím to prosazování zrušení imunity poslanců, což ještě v dubnu 2017 prohlašoval pan Babiš.

Pokud bude dělat to, co slibuje, přijdu, pokleknu na kolenu a políbím prsten. Jenže teď ho líbají jen ti, kteří chtějí mít podíl na zisku. Ne podíl na zrychlení.

Teraz najčítanejšie

Jan Čech

Byla to krabice od cukru a v ní klobouček se sojčím pérkem, vytržený list z notesu a na něm královou rukou: Honzíku, ejchuchú! Tvůj táta. Nasadil si klobouček a zavřel oči. Najednou viděl tátu, jako by před ním stál, ucítil krém na boty, jako by teď někde boty lidem čistil, slyšel jasně pataputu svého prvního mopedu. Otevřel oči a vyšel ze zámku. Co toho viděl najednou! Sedmikráska, chrpa a heleho! brabenec. To je věcí, to je věcí! To je krásy, podivností, záhad, dokonalostí, všechno má smysl, rytmus a hrdost skromnosti. Ejchuchú! (Jan Werich, Fimfárum)