Denník N

Průšvihy českých komunálních voleb

Free Vector Art by Vecteezy
Free Vector Art by Vecteezy

Komunální volby v ČR rezonují všemi médii i sociálními sítěmi. Hodně se mluví o tom, že hnutí ANO sice vyhrálo v republice, ale královský trůn pro sebe nemá, což je fiasko. Jenže co jsou ty největší prohry pro českou politiku?

1. Nepolitická politika

Všimněme si, že v České republice komunální volby vyhráli nezávislí kandidáti. A to drtivým náskokem. Ono to není až tak špatná zpráva, pokud budou pracovat pro obce a města správně. Je to ale typický příklad toho, jak silně politicky unavená naše země je. Být dnes členem politické strany je prostě špatně. Dělat politiku je opovrženíhodné. Ta komunální politika se pak dá (a měla by se) dělat klidně bez partaje. Asi tak nějak uvažuje obyvatel státu.

2. ČSSD končí

Sociální témata přebralo ANO, ale jen proto, že to zajímá voliče. Co je populární, to ANO udělá. ČSSD nedokázala nic. Vůbec nic. Rozhádaná skupinka lídrů téhle strany se pomlátila nejdřív navzájem a teď jim to spočítali i voliči. Krizi s volbami do Poslanecké sněmovny mohli zažehnat úspěchem v komunálu nebo Senátu. Bohužel nic z toho se nevyplnilo. S ohromnými dluhy teď bude z ČSSD nutně jen prosit, aby se někdo smiloval. Nebo umře.

Už po volbách do PS jsem se pozastavoval nad tím, že ČSSD umírá a na levici není nikdo další

 

 

3. TOP09 je výsadou jen Prahy

Z TOP09 se stala lokální strana. Něco jako Žít Brno!, jenže v Praze. Nikde jinde se tahle strana nedostala k nějaké výraznější pozici. Tenhle výsledek byl patrný už ve volbách do PS, teď se umocnil i v komunálkách a Senátu.

4. ANO vyhrálo

Ať si kdo chce něco nalhávat, komunální volby dopadly pro ANO skvěle. Jistě, Praha nedopadla tak dobře, jak Andrej Babiš chtěl, ale totální převaha ve všech velkých městech v republice (kromě Liberce) a také mnoha menších městech a obcích, to znamená velké zázemí pro další volby. Vždyť jak dělat kampaň do dalších voleb do Evropského parlamentu a dalších nejefektivněji, než s podporou místní vládnoucí skupiny? Příští volby už nebudou pro ANO tak nákladné. Přijde příkaz shora a starostové a zastupitelé se budou moct přetrhnout, aby propagací prokázali vděk.

5. Lidi na volby kašlou

Jako už tolikrát je třeba si připomenout, že volby jsou lidem u pr****. I já znám spoustu lidí, kteří nevolili protože… Prostě měli objektivní potíže. Nebo subjektivní? Jeden člověk na facebooku (Alexej Šimeček) si posteskl: „Přišli jsme se ženou volit až v sobotu po obědě (ale ještě 1,5 hodiny před koncem voleb). Při registraci jsem viděl do voličských seznamů se zaškrtnutými lidmi, kteří už volili. Připadalo mi to o dost řidší, než noty na buben, tak jsem to v tomto duchu nahlas okomentoval. Paní z komise ke mně vzhlédla a řekla, že jí nejvíc mrzí, že skoro vůbec k volbám nepřišli mladí, zhruba do 25 let. Jak jsme je to vychovali, když je jim jedno, kdo bude spravovat naše věci veřejné?“

Bohužel je to tak. Lidé, kteří by volit měli, protože jde především o jejich budoucnost, nevolí. Rozplýváme se tady nad průzkumy mezi středoškoláky a vysokoškoláky, kde ANO, KSČM a SPD prohrává na celé čáře, jenže si neuvědomujeme, že tihle mladí na to pečou. Lidé na opačné straně věkového spektra jsou na tom úplně obráceně. Volí. A podle toho výsledky vypadají.

6. Spojování receptem není

Zaklínadlem voleb do Poslanecké sněmovny bylo spojování pravicových stran, aby se staly solidní silou proti hegemonovi Andreji Babišovi. Toho se chytly mnohé strany pro komunální volby. Ale ukazuje se, že když se spojí hromada stran pod jednou vlajkou, neznamená to zaručený úspěch. Vyrojily se desítky spojení „Volba pro…“, „Změna pro…“, „Společně pro…“ a nakonec to stejně nestačilo. Podívejte se například do Pardubic: ANO (26,66 %), ODS (14,6 %), Piráti (11,23 %), Pardubáci společně /Pardubáci, Patrioti a STAN/ (8,96 %), Koalice pro Pardubice (7,18 %), Sdružení pro Pardubice (6,15 %), ČSSD a nestraníci (5,85 %) a KSČM (5,15 %).

Vypadá to lákavě říct, že strana A má 5 voličů a strana B má 3 voliče, tak se dáme dohromady a budeme mít 8 voličů. Jenže ono to tak nefunguje. Jistě, voliči se spojí, ale ne všichni. Někdo z voličů strany A si to totiž rozmyslí, protože má averzi k někomu ze strany B (nebo naopak), který se na kandidátce objevuje nějak moc nahoře, a raději tak půjde volit stranu C. Takže 5+3 ≠ 8, ale 5+3 = X v intervalu 0-8.

Teraz najčítanejšie

Jan Čech

Byla to krabice od cukru a v ní klobouček se sojčím pérkem, vytržený list z notesu a na něm královou rukou: Honzíku, ejchuchú! Tvůj táta. Nasadil si klobouček a zavřel oči. Najednou viděl tátu, jako by před ním stál, ucítil krém na boty, jako by teď někde boty lidem čistil, slyšel jasně pataputu svého prvního mopedu. Otevřel oči a vyšel ze zámku. Co toho viděl najednou! Sedmikráska, chrpa a heleho! brabenec. To je věcí, to je věcí! To je krásy, podivností, záhad, dokonalostí, všechno má smysl, rytmus a hrdost skromnosti. Ejchuchú! (Jan Werich, Fimfárum)