Denník N

Několik poznámek k detailům designu webu dennikn.sk

Najděte dva rozdíly na následujících čtyřech obrázcích s textem (samozřejmě bez ohledu na obsah).

Text 1:derstandard

Text 2:
zlataminca2

Text 3:blogsme4

Text 4:
dennikn2

Každý text je z jiného webu, přesto je font písma i velikost písma identická.

Rozdíly jsou dva. Za prvé, samozřejmě, na první pohled viditelná šířka textu. Za druhé, v prvních dvou textech jsou menší meziřádkové mezery, než v druhých dvou. To je všechno.
První ukázka je z webu denníka Der Standard. Nejnavštěvovanější zpravodajský web v Rakousku.
Druhá ukázka je můj článek (přeložený do slovenštiny) na mém webu Zlatá minca (jedná se projekt, který organizuji). Web v této podobě existuje od januára 2014. Při jeho vytváření jsem prošel množství zpravodajských webů v zahraničí a vyplynulo mi, že font a velikost písma na webu Der Standardu jsou nejlepší možné. Stejně tak jsem akceptoval standard (nejen z Der Standardu) užších sloupců (druhá věc byla, že jsem potřeboval na svém webu levý sloupec s drobečkovou navigací, kterou bylo třeba vyřešit). Sloupec na Der Standardu je ještě užší, než můj a přesto se jedná o nejúspěšnější portál Rakouska.
Třetí ukázka je z mého blogu na Sme a poslední z mého blogu na Denníku N. Blog Sme takto vypadá od začátku mája 2014 (šířka textu na blogu Sme je občas jiná, než článků přímo Sme). Už když vznikl, říkal jsem si, že by mohl mít menší meziřádkové mezery (předtím byly téměř poloviční). Souvisí to s programováním. Mě také programátor ponejprv udělal mezery, jako má blog Sme nebo Denník N, ale donutil jsem ho ve jménu vizuální kompaktnosti textu je zmenšit. Šlo to. Nicméně uznávám, že bylo třeba vyvinout tlak.

Poznámka: Mé postřehy jsou čistě laické. Nejsem designér, nejsem programátor. Mám jen za sebou pět různých webů, vše z pohledu zadavatele, který definuje podmínky pro designéra a programátora a vyjadřuje, zda je spokojen s jejich prací.

Pojďme dál:
Stejně jako u blogu Sme nebo mého webu Zlatá minca má Denník N tzv. responzivní design, přičemž z uvedených tří je nejdokonaleji responzivní (Sme má responzivní pouze blog, ne ostatní články a titulku, můj web nemá responzivní titulku a záložky na levé straně byly dotvářeny dodatečně a občas dělají neplechu – musím nechat dopracovat). Pokud výraz responzivní slyšíte poprvé: Skuste plynule zmenšovat a zvětšovat šířku vašeho okna prohlížeče. Na Denníku N, blogu Sme a u mých článků se bude šířka textu článku a ostatní prvky plynule přizpůsobovat šířce okna (na standardních článcích Sme a u Der Standardu se nestane nic). Denník N má toto výborné.
Denník N má podle mého názoru lepší (elegantnější) font a velikost nadpisů článků, než blog Sme. Kdybych budoval svůj web, asi bych uvažoval nad podobně elegantním fontem, na druhou stranu, Der Standard si vystačí s ještě menší elegancí a žije.
Rezervu webu N vidím v šířce sloupců. Denník N má web zalomený na tři stejně široké sloupce, přičemž je šířka celého webu větší, než šířka webu Sme nebo blogu Sme. Rozumím, že je to nejjednodušší, ale možná by stálo za to si s tím do budoucna pohrát. Problém je s pravým sloupcem, který obsahuje nejčtenější články, reklamní prostor a nejnovější blogy. V kombinaci s černým rastrem (který nepovažuji za ideální, protože tahá oči) je pak takový blok nejčtenějších článků jednoznačně nejdominantnějším prvkem stránky. Velký černý kvádr, vypadající větší, než doopravdy je. Já mám sice na webu černou barvu také, jenže mám výrazně užší jednotlivé sloupce a grafické prvky tak působí gracilněji.

Drobnosti:
Při vytváření tohoto textu jsem zjistil, že sociální ikonky vlevo nahoře pod nadpisem a jménem autora, dokáží být pěkně protivné, pokud chci začít článek místo textu obrázkem (první obrázek s textem jsem musel odcentrovat místo zalomení vlevo).
Líbí se mi odsazení textu od levého okraje, čímž vznikne vzdušná mezera (dá se obejít, pokud zadáte obrázek a pokračujete textem).

Navrhuji:
Web Denníku N disponuje standardně čitelným a používaným písmem, má elegantní nadpisy a důsledně responzivní design. Zmenšil bych meziřádkové mezery. Pohrál bych si se šířkou základních sloupců. Přehodnotil bych množství černé barvy, zejména v rastru pravého sloupce.

Teraz najčítanejšie

Jiří Ščobák

Pocházím z Prahy, déle, než polovinu života jsem v Bratislavě. Calleruji square dance, rád cestuji, fotografuji. Baví mě zoologie, archeologie, antropologie, historie, evoluce a etologie. Doma mám 30 akvárií nebo miniakvárií. Sbírám filmy, přibližně polovinu z toho, co vidím, tvoří japonská, jihokorejská nebo čínská kinematografie. Komentuji na ČSFD (jirka_šč). Sbírám akvarijní rostliny, moje akvária jsou low-tech. Mám ženu a tři dcery. Moje firma organizuje soutěž finančních produktů Zlatá minca. Od roku 2006 bloguji na Sme, teď jsem také na blogu N.