„Musíme se naučit ptát jak regiony transformovat“, hovorí vedúci protiuhoľnej kampane Greenpeace Radek Kubala

 

Boli ste jedným z protestujúcich na ťažobnej veži v Novákoch z novembra minulého roka. Ako hodnotíte tento protest s odstupom času? Dosiahli ste vytýčený cieľ?

Podle loni na podzim zveřejněné zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) máme jen nějakých dvanáct let na to, abychom rapidním způsobem snížili emise skleníkových plynů na minimum. Jinak nemáme šanci udržet průměrné oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální době. V kontextu Evropy to znamená ukončit těžbu a spalování uhlí nejpozději v roce 2030. Těžba a spalování uhlí má navíc neúměrně vysoký vliv na životní prostředí, přispívá k devastaci krajiny a degradaci půdy přímo v místě těžby a spalování.

Cílem naší akce bylo mimojiné upozornit na to, že Slovensko nesměřuje k ukončení těžby a spalování uhlí. Vláda sice loni v decembri schválila návrh nového Všeobecného hospodárského zaujmu, kde představila plán útlumu většiny dolů na Slovensku. Nicméně stále chybí datum ukončení těžby na dole Čáry, který leží mimo region Horná Nitra. Navíc firma HBP plánuje otevřít nové 12. těžební pole na dole Nováky, které by prodloužilo těžbu uhlí až do roku 2034.

Naší akcí se podařilo otevřít debatu o těchto problémech a obecně věřím, že v konečném důsledku přispěje k definitivnímu ukončení těžby a spalování uhlí na Slovensku. Důležitost této akce se zřejmě ještě projeví v budoucnosti, tudíž se v současnosti velmi složitě hodnotí konkrétní dopady.

 

Aké sú pozitívne aj negatívne príklady miest či regiónov, ktoré prešli transformáciou, ktorá čaká banícky priemysel na Hornej Nitre?

Obecně platí, že se skutečně hlubokými strukturálními přeměnami uhelných regionů se teprve začíná. Existují města a vesnice, které udávají příklady budoucího směřování. Například švédské město Växjö, které je uhlíkově neutrální nebo belgické město Genk, které se dokázalo oprostit od závislosti na uhlí v hornickém regionu Limburg. Ukázkovým příkladem je například vesnice Proschim v německém Porýní, která bere elektřinu a teplo jen z obnovitelných zdrojů. Paradoxní je, že této vesnici hrozí zbourání kvůli rozšiřování uhelného dolu Welzov. Lze tak v přímém přenosu sledovat, jak je budoucnost pohlcována minulostí.

Své plány transformace má Španělsko, které se snaží zbavit uhlí a po dohodě s hornickými odbory plánuje sociální projekty pro horníky. Co s uhelnými regiony promýšlí také Německo nebo Česká republika, která v loňském roce spustila projekt Re:start.

Horná Nitra je Evropskou komisí vybraná jako jeden ze pilotních regionů, kde se mají možnosti transformace testovat. O to zodpovědnější a důležitější je dohlédnout, aby transformace byla úspěšná a přínosná pro celý region. Otázka už dneska nestojí, jestli uhlí ukončit a regiony strukturálně závislé na těžbě transformovat. Musíme se naučit ptát jak regiony transformovat a kdo z toho bude profitovat. Jestli HBP nebo lidi.

 

Realisticky: ako podľa vás dopadne ťažba uhlia v tomto regióne v horizonte troch až piatich rokov?

Nerad dělám velké predikce a tipuju, jak bude vypadat budoucnost. Obecně totiž platí, že vzhledem k prohlubujícím se dopadům změn klimatu je vývoj v příštím letech nejistý a těžko předpověditelný. Vláda slíbila, že v roce 2023 ukončí podporu pro spalování (a těžbu) uhlí v regionu. Tudíž klíčové budou následující roky, během kterých vláda bude muset blíže specifikovat, co je ve strategickém zájmu státu. V ideálním případě odmítne 12. těžební pole a dá tak regionu naději na změnu. Horná Nitra tak může nastoupit cestu k nové budoucnosti založené na udržitelných pracovních místech, které nedevastují přírodu, neničí lidské zdraví a celosvětové klima. Jestli se tak stane závisí na spoustě faktorů a tím nejdůležitějším je tlak lidí, kteří budou chtít konec uhlí na Slovensku prosadit.

 

 

Tešíme sa na stretnutie 11. až 16. marca v Dome kultúry v Prievidzi! Kompletný program a viac informácií nájdete na našej stránke www.jedensvet.prievidza.net.