Denník N

Jaké plánuješ akvarijní rostliny?

Jeden člověk nedávno na fóru diskutoval, který je nejlepší substrát do akvária. Řešil kvality filtrů. Hnojiva. Intenzitu světel. A když vyplynulo, jaké chce rostliny, napsal, že mu stačí jednoduché. Paradox. Ty rostliny by mu rostly i v obyčejném štěrku, bez filtru a s obyčejnou úspornou žárovkou 11-18W. Nač pak všechny ty investice?

Osobně si myslím, že je to příklad vítězství komerce nad akvaristikou. Veřejnosti bylo vštěpeno, že toto, toto a toto jsou věci, bez kterých se automaticky neobejde. Veřejnost má strach uvažovat jinak. Registroval jsem nedávno názor jedné ženy: „Jako dítě si pamatuji, že jsme vzali štěrk z řeky, zasadili do toho rostliny a vše bujelo. Dnes je akvaristika velmi komplikovaná.“  Paradox je, že její problém je jen „v hlavě“. I dnes se dá udělat přesně to samé, co v minulosti. Vzít štěrk z řeky, zasadit do toho hromadu jednoduchých rostlin a bude to růst (s tím, že tomu dáte měsíc, dva karanténu, než vložíte ryby). Problém není, že by to nešlo. Problém je, že člověk, který to udělá, bude mít pocit, že jde proti proudu. Jít proti proudu nedokáže každý. Abychom nešli proti davu, utrácíme často zbytečně peníze, které nepotřebujeme. Neklademe si otázky ve správném pořadí.

Pokud chcete akvárium, otázka číslo 1 zní: „Jaké do něj plánuješ rostliny?“. Opakuji: „Jaké do něj plánuješ rostliny?“ (akvaristé si tykají)
Rostliny mají vliv na vše. Na rozměry akvária (může být chyba koupit příliš vysoké – občas je nejlepší akvárium na míru podle potřeb rostlin). Na intenzitu osvětlení (mě například na jedním bujícím rostlinným 250l, 50 cm vysokým akváriem svítí jen dvě úsporné žárovky 18-23W). Některé potřebují brát živiny ze dna, takže je nutné dno se živinami, jiné berou živiny z vody. Jen málo rostlin doopravdy žádá filtraci a proud vody (naopak uchytávají se a rostou častěji lépe v nehybné vodě). Je zbytečné kupovat topítko do akvária v místnosti, kde teploty ani v zimě neklesnou pod 20°C. Většina rostlin bude v pohodě fungovat v intervalech 21-24°C (mám asi 70 druhů akvarijních rostlin a topítko v jedné jediné nádrži – někde přitom zimní teploty klesnou na 17-18°C).
Je zbytečné nakoupit x věcí a pak se rozhodnout pro rostliny, které je ani nepotřebují.

Buďme upřímní. Lidé bez zkušeností se v rostlinách vyznají méně, než v substrátu, světlech a v technice. U techniky je to jednodušší a přehlednější. Toto má takovou a takovou svítivost, tenhle substrát má takové a takové složení. U rostlin nikdo nic negarantuje. Je to pouze: Toto by mohlo fungovat. Lidé se paradoxně bojí koupit velké množství rostlin jednoho druhu na úvod, argumentujíce, že nevědí, jestli se uchytí, přičemž nemají problém koupit techniku, která stojí 2x tolik a která se možná ukáže jako nepotřebná. Přitom právě množství rostlin na úvod je dost často klíčové pro to, jak se akvárium chytí. Nebudu to rozvádět, prosím, přečtete si tento můj blog a pasáž „Proč myslet do budoucnosti?“. Mimo jiné je tam hromada linků a tipů na jednoduché rostliny.

Závěrem. Pokud narazíte na začátečníka, plánujícího akvárium, položte mu otázku na rostliny. Od nich se bude odvíjet vše.

P.S. Světlo. Hight-tech akvaristika využívá sycení CO2. Taková akvária potřebují silné světlo. Akváriím, která CO2 nesytí, naopak stačí světlo slabší. Toto je třeba si uvědomovat. Mít nad akváriem, které není syceno CO2, vysokou intenzitu světla, nemusí být dobrý nápad.

Teraz najčítanejšie

Jiří Ščobák

Pocházím z Prahy, déle, než polovinu života jsem v Bratislavě. Calleruji square dance, rád cestuji, fotografuji. Baví mě zoologie, archeologie, antropologie, historie, evoluce a etologie. Doma mám 30 akvárií nebo miniakvárií. Sbírám filmy, přibližně polovinu z toho, co vidím, tvoří japonská, jihokorejská nebo čínská kinematografie. Komentuji na ČSFD (jirka_šč). Sbírám akvarijní rostliny, moje akvária jsou low-tech. Mám ženu a tři dcery. Moje firma organizuje soutěž finančních produktů Zlatá minca. Od roku 2006 bloguji na Sme, teď jsem také na blogu N.