Denník N

Drahý rekreační poukaz (karta) nebo doklad zdarma?

Nechci, aby moje názory vyzněly negativně vůči poukazovým (kartovým) společnostem, protože si velmi vážím jejich přínos motivace zaměstnavatelů i zaměstnanců k investování do služeb např. typu sport, kultura, zdraví, čímž velmi prospívají nejen zaměstnavatelům ve správě jejich zaměstnaneckých benefitů, ale zároveň i provozovatelům těchto služeb. V oblasti rekreačních příspěvků tuto motivaci a přidanou hodnotu ovšem nevidím, protože jsou ze zákona povinné. Bohužel vidím jen zájem participovat a odejímat významnou část (při současném nastavení poměru výše provize vs přidávané hodnoty oproti běžné platební kartě) státem nařízené finanční podpory právě hotelům, jímž je určena a jímž právem 100% patří.

Včera (13.3.2019) jsem se zúčastnil HORECA konference pořádané týdeníkem TREND, kde jsem byl pozván k panelové debatě na téma rekreačních příspěvků spolu se zástupcem Asociácie moderných benefitov (dříve působící pod názvem Asociácia emitentov stravovacích poukážok).

Mrzí mě, že se debata ubírala spíše směrem zbytečně emotivním a méně věcným, za což i já osobně beru svůj díl zodpovědnosti. Na druhé straně jsem rád, že se o tématu diskutuje a fakt, že vyvolává silné emoce je jen důkazem, jak moc je tato tématika důležitá pro oblast cestovního ruchu na Slovensku. Níže shrnuji pár stěžejních bodů, na které jsme měli se zástupcem asociace opačný názor.

Asociácia moderných benefitov (dříve Asociácia emitentov stravovacích poukážok): “Odhadujeme dodatečný objem peněz v tomto roce ve spojitosti s rekreačními příspěvky ve výši 2.6mld.”.

Podle analýzy samotného předkladatele zákona rekreační příspěvek využije asi 60% z celkového počtu 2.5 mil. zaměstnanců. Při maximálním využití hodnoty poukazu €500 tedy vychází celkový odhad na €750 mil. Můj střízlivý odhad tohoto roku je někde mezi €400 mil. a €750 mil. vzhledem k tomu, že jde o novinku a zaměstnanci/zaměstnavatelé se teprve budou učit tento institut využívat. Viz např. článek Hospodárských Novin.

Asociácia moderných benefitov (dříve Asociácia emitentov stravovacích poukážok): “Využívání a akceptace platby elektronickým rekreačním poukazem (kartou) je z hlediska nákladů pro hotel ten nejlevnější prodejní kanál (v porovnání např. s Booking.com)”.

Toto je asi největší manipulace s fakty a velmi zavádějíci argument. Institut přijímání platby elektronického rekreačního poukazu (karty) je pouhá platební metoda stejně jako běžná platba jakoukoliv dnešní platební kartou. V žádném případě nejde o prodejní kanál, se kterým asociace argumentuje nebo se snad chce porovnávat. A tak ani cena za tuto službu se nemůže srovnávat s prodejními kanály (Booking, Expedia, cestovky nebo snad dokonce kanál přímých rezervací), protože žádným prodejním kanálem není, nebude a ani být nemůže. Provize za platbu rekreační kartou (pohybuje se mezi 8% až 15% z hodnoty poukazu) se musí porovnávat jen a pouze se stejnou službou, tj. platbou jakoukoliv jinou dnes běžnou platební kartou (provize mezi 1% až 2%). Náklad/cena za takovou službu pro hotel je tudíž zhruba desetinásobně vyšší s naprosto stejnou přidanou hodnotou jako u běžné platební karty.

Asociácia moderných benefitov (dříve Asociácia emitentov stravovacích poukážok): “Už dnes všechny hotely akceptují rekreační poukazy (karty) a ani o tom neví.”.

Mezi hotelem a emitentem rekreačního poukazu (karty) musí existovat akceptační vztah. V opačném případě samozřejmě není možné rekreačním poukazem zaplatit. I kdyby platbu rekreačním poukazem (kartou) akceptoval např. Booking (což ani není reálný případ), nedá se poukazem (kartou) zaplatit žádná dodatečná služba na hotelu v souladu s oprávněními výdavky podle zákona (wellness, masáž, konzumace v restauraci, kulturní/sportovní služby v okolí a podobně). Ale zůstaňme ještě u možnosti (byť jen teoretické), že by platbu rekreační kartou akceptoval např. Booking.com. Proč by tedy vlastně hotel musel podepisovat smlouvu s jakýmkoliv vydavatelem rekreačních karet (a platit tak extra provizi vydavateli rekreační karty), když by náklady transakce a garanci participace na balíku rekreačních poukazů nesl právě Booking.com?

Asociácia moderných benefitov (dříve Asociácia emitentov stravovacích poukážok): “O tom jak bude vypadat trh a kam se pousne po zavedení rekreačních příspěvků rozhodují zaměstnanci a zaměstnavatelé”.

Já mám opačný názor. O podobě trhu rozhodují naopak hotely, do jaké míry připustí zasáhnout emitenty rekreačních poukazů do této nově vytvořené státem nařízené podpory. Už samotný zákon byl přece schválen ve smyslu podpořit domácí cestovní ruch, nikoliv ulehčit práci zaměstnavatelům ve správě jejich benefitů. Pokud hotely nebudou umožňovat platbu rekreačními kartami, zaměstnavatele budou zbytečně nakupovat tyto rekreační karty. Teoreticky můžou nastat dva extrémní scénáře. 1) Žádný hotel nebude přijímat platbu rekreační kartou, tím pádem 100% zamýšlené finanční podpory poputuje přímo hoteliérům po vystavení dokladu. A nebo 2) Všechny hotely budou akceptovat platbu rekreačním poukazem. V takovém případě se náklad za každou transakci hotelům zhruba zdesetinásobí oproti dnešním nákladům za platbu běžnou platební kartou (to se samozřejmě týká i případů přímých rezervací a pravidelně se vracejících hostů) výměnou za to, že hotel nebude muset vystavovat doklad ubytovávaným hostům. Ke kterému scénáři se dnešní trh v budoucnu posune je tak dnes jen a pouze v rukách hoteliérů, nikoliv zaměstnavatelů.

Asociácia moderných benefitov (dříve Asociácia emitentov stravovacích poukážok): “Vydávání dokladů představuje neúnosnou admisnitrativní zátěž, jak pro hotely tak i pro zaměstnavatele. Rekreačním poukazem (kartou) se dá zaplatit i pobyt např. jen za €50, proto se bude používat k placení vícekrát za rok”.

Ad 1) Nejdříve nadměrná administrativní zátěž pro hotely. Vydávání dokladů je dnes pro hotely naprosto běžná agenda. Uznávám, že tím, že nový zákon není dostatečně exaktní v detailním popise zákonných náležitostí vydávaného dokladu, i já mám zpětnou vazbu od některých hoteliérů, že existují případy, kdy musí čelit požadavkům na úpravu jim vydávaných dokladů. Je ale potřeba říct, že v současné době už existuje konkrétní metodické usměrnění vydané Finančním ředitelstvím, které přesně popisuje potřebné náležitosti vydávaných dokladů a jsem přesvědčen, že tento problém velmi rychle odezní.

Ad 2) Nadměrná administrativní zátěž pro zaměstnavatele. Už dnes běžná mzdová účetní zpracovává v průměru 3 doklady na zaměstnance na měsíc. Vzhledem k zákonné povinnosti využití příspěvku na minimálně 2 noci a možnosti využití příspěvku i na oprávněné výdaje spojené s rekreací (útrata v restauraci/baru, wellness, masáž, kulturní/sportovní akce atd., se nejčastěji očekávaná hodnota pobytu bude pohybovat kolem €400. Což znamená, že zaměstnanec přijde za svým zaměstnavatelem nejčastěji jedenkrát za rok, ve výjmečných případech dvakrát za rok. Doklad je navíc pro zaměstnavatele samozřejmě zadarmo. Toto nejen podle mého názoru, ale i podle názoru většiny oslovených zaměstnavatelů nepředstavuje takovou administrativní zátěž, kvůli které by museli nakupovat rekreační poukazy (karty) od vydavatelů, které si za ně účtují provizi.

Text je súčasťou blogov Denníka N, nie je redakčným obsahom.
Administrátorov blogov môžete kontaktovať na adrese blog@dennikn.sk.

Teraz najčítanejšie

Foto N - Tomáš Benedikovič

Aleš Mlátilík

Vyštudoval som Vysokú školu ekonomickú v Prahe. Kariéru som začínal v korporácii General Electric (GE), v roku 2013 som sa pripojil k akcionárom Slevomat Group a v roku 2014 som prevzal vedenie portálu Zľavomat, kde pôsobím doteraz. Vo voľnom čase milujem sledovať hokej, najradšej pijem Bloody Mary a na Slovensku mi okrem krásnej krajiny učarovali aj tatranské šúľance so strúhankou.