„Mosíte mu hned vrácit to péro, lebo má enem jedno …“,

————————————————————————————–

„Mosíte mu hned vrácit to péro, lebo má enem jedno …“,

povidaųa velice úprimňe, ked nám donésųa další pivo

a dosik od našého stoųa poznamenaų, že já sem na tem rovnak(o),

enemže to péro sem ftedi f šenku na terasi prevelice potrebovaų,

protože pro mja nové záhorácke sųovo sem si akorád zapisovaų

a navíc, celkem opoctatňeňe sem f tú chvílu ešče predpokųádaų,

že aj o dalších zajímavích sųovíčkach v prímém konteksťe sa dozvím

a na maųí bíųí papírek s tim poščaním pérem si poznámki spravím,

ale, bohužel, o to péro sem došeų a tak sųovem enem jednim novim

svúj rostnúcí záhoráckí sųovňíček ot fčerajšího večera sem obohacių,

abi né enem ´kedi tedi ňekedi´ ale už neskaj, fčiléki, sem ho použių

a jeho dalšímu používáňú v oblúbenej záhoráčťiňe sem sa naučių …

To sųovo biųo … biųo … biųo … snat sa ten papírek ňegde nestracių?! )-:

Už ho mám, f buďuráli, namísto papírovej bankofki sem ho fčil objavių.

To sųovo je (fíha …) ´nešpidrná´, no co to znamená sem si nepoznačių

a to určiťe kvúlivá temu, že ten, do mi ho poščaų, má péro enem jedno,

f šenku dicki usmíté dzífča povidaųo, akorád to, keré mi donésųo pivo,

jak kebi to biųa ňejaká zvláštnost, šak šeci s pérem sú na tem tak isto … (-:

14.07.2019

Poznámka:

Jazyková korektúra: Andrea Danišová z obce Smolinské.