Denník N

I ultra low-tech akvaristice patří místo na slunci

Co je ultra low-tech akvaristika? Vezmete akvárium, na dno dáte substrát, zasázíte hodně rostlin, přidáte malé šneky a necháte zabíhat 3-8 týdnů (podle toho, jak budou prosperovat rostliny). Bez filtru a pokud máte alespoň 20°C a neplánujete náročnější rostliny a ryby, tak i bez topítka. Jen světlo.

Před časem se v jedné diskusi člověk ptal, jak řešit vývod filtru pro své plánované akvárium. Současně měl v plánované prezentaci nádrže uvedeno, že plánuje primárně akvárium pro rájovce a chce tam bohatý porost jednoduchých rostlin (tuším Cryptocoryne aponogetifolia). Navrh jsem mu, že by to mohl mít bez filtru. Rájovci ho v rostlinném akváriu nepotřebují a rostliny teprve ne. Onen člověk byl v pohodě, ale někteří jiní lidé v diskusi ne. Vadilo jim, že se někdo ptá na vývod filtru a já neřeším vývod, ale to, jestli vůbec filtr mít. V jejich očích byl asi zločin navrhnout, jak by se daly ušetřit peníze.

Pokud děláte akvaristiku bez filtru, takové lidi čas od času potkáte. Irituje je už samotný fakt, že ultra low tech akvaristika existuje. Nedovedou popřít, že v praxi funguje. Možná i oni sami si udělali menší akvárium bez filtru a když se s nimi zapovídáte, vyplyne, že jim funguje bez problémů, ale aby veřejně přiznali, že i větší nebo velké akvárium dokáže bez filtru fungovat, to ne. Nedovedou si to představit, nikdy to nezkoušeli a nikomu to doporučovat nebudou! Ať si lidé, co chtějí o ultra low-tech akvaristice hovořit, jdou do svých specializovaných fór, ale ať akvária bez filtru nezmiňují nikde jinde!

Lezu oněm lidem na nervy, protože tvrdím, že akvaristika bez filtru je regulérní akvaristický styl jako kterýkoli jiný. Nikomu nevnucuju, aby dělal akvárium bez filtru, ale není zločin to komukoli navrhnout. Zejména, když vidím, že by plánované akvárium při konkrétní plánované rybí a rostlinné skladbě mohlo v pohodě fungovat. V třiceti akváriích a nanoakváriích mám jediný malý externí filtr a ten se ještě na noc vypíná (je bez výplně, takže nevadí) . Přesto množím třináct druhů divokých živorodek a pěstuji 60-70 druhů rostlin.

Dovedu je pochopit. Dali už dost peněz do akvarijní techniky, hodně o ní vědí a teď začne někdo říkat, že akvarijní technika není nutná. Teda – abychom byli přesní – ona v určitých případech nutná je. Jsou ryby, které potřebují proud, vyšší teplotu nebo s nimi v akváriu rostliny nepřežijí. Neříkám ani ň. Onen jeden filtr mám u divokých živorodek Phalloceros caudimaculatus reticulatus, které jsou originálně z potoků Brazílie, současně jsou chovatelský oříšek a protože mám už rok a půl zdravou, prosperující populaci, nebudu riskovat a ten filtr jim brát. Také mám teď v zimě jedno topítko v (jiném) akváriu, protože náročná Micropoecilia picta bez teploty alespoň 24 °C nebude spokojená. Jenže pokud vím, že mám v bytě i v zimě většinou minimálně 20 °C a ostatní rostliny a ryby jsou při této teplotě spokojené, pak je zbytečné topítko řešit. Této logice rozumí skoro každý akvarista, paradoxně má však spousta lidí problém akceptovat, že i s filtrací je to stejné.

Tvrdím:
Pokud chcete rostlinné akvárium, mohou nastat pouze dva stavy. Rostliny produkty rybího metabolizmu přeměněné bakteriemi buď spotřebují všechny nebo nespotřebují všechny. Pokud spotřebují, je jich dostatek a akvárium nepotřebuje filtr (jde o poměr ryby/rostliny – pokud je dostatek funkčních rostlin, aby si poradily s produkty ryb, je jich i dostatek na to, aby vyrobily dost kyslíku). Pokud nespotřebují, akvárium bude mít i s filtrem dříve či později problém. Proto je u rostlinného akvária dobré – s filtrem nebo bez filtru – snažit se mít rostlin co nejvíc to jde. Pokud jich má být hodně, proč rovnou nepřemýšlet nad akváriem bez filtru?

Takovéto množství Xenotoca doadrioi mi plave v jednom 112l akváriu bez filtru. Na dně bují Sagittaria subulata, pod ní pokrývá dno vrstva něčeho, co byla před 15. lety řasokoule, z vody vyrůstají anubias a epipremnum, které se plazí až ke stropu:
akvaristi | 112l bez filtru. Minulý měsíc jsem vyexpedoval 4 dospělé…

Stačilo by vám podobné množství ryb? Na co pak potřebujete filtr?
Argumentaci na toto téma jsem vložil do článku Akvárka bez techniky jsou v horkém létě odolnější. Doplnil bych jen, že od doby napsání článku začalo jednomu kamarádovi, který pracuje v laboratořích Fakulty chemickej a potravinárskej technológie v Bratislavě, vrtat hlavou, jaké mám hodnoty vody. Přišel s profesionální laboratorní technikou, změřil hodnoty vody ve čtyřech akváriích – jsou ve standardních akvaristických normách. Pouze mám dost vysoké pH (nejčastěji mezi 7,6 a 8,6, v jednom případě 8,87), což souvisí s tím, že v mých akváriích probíhá intenzivní fotosyntéza (měřili jsme pozdě odpoledna a fotosyntéza zvyšuje pH). V několika nádržích jsme naměřili (opakovaně) i koncentrace kyslíku nad 8 mg/l (kyslík i pH se měřili jiným přístrojem, šlo to rychleji, změřili jsme je skoro ve všech mých akváriích). Pro představu, ve vodě s kyslíkem 4-6 mg/l se chovají kapři, ve vodě s kyslíkem 9-12 mg/l se dají chovat pstruzi a 9 mg/l je hranice, po kterou se kyslíkem dokáže nasytit voda o teplotě 20 °C. Toto je možné dosáhnout v rostlinných akváriích bez filtru, prosím! Žádná zkažená voda, jak by se neznalý laik mohl domnívat!

Zpět k lidem, kterým se to nelíbí. Akvária bez filtru jsem nevynalezl a nevynalezli je ani ostatní lidé, o kterých vím, že je mají (vysvětlení, jak jsem se k nim dopracoval, jsem kdysi napsal tady). V historii akvaristiky provozovala úspěšná akvária bez filtrace spousta a spousta akvaristů. Poslední desetiletí však nastal akvaristický boom poháněný primárně financemi z vývoje a prodeje techniky a chemie. Díky bohu za něj, akvaristika je populárnější, nicméně nesmí být zločinem vyslovit, že i dnes se dá vybudovat krásné akvárium ve starém stylu, které nic z toho nepotřebuje. Nezávisle na mě například buduje svá akvária bez filtrace Radek Urban (a věnuje se jim profesionálně):


Upozornění: Radek Urban své druhy ryb vybírá podle toho, jakou má vodu – toto je důležité. Lepší, než chtít poroučet větru, dešti, je zjistit kvalitu své vody (a teplotu v bytě) a podle toho vybírat ryby. Kdo na takovéto věci není expert, najde v okolí zkušené akvaristy, podívá se, co prosperuje jim (ryby i rostliny) a nechá si poradit.

Filtr nebo bez filtru – na design to nemá vliv. Za sebe mohu říci, že design vždy řeším až sekundárně. Akvárium, které funguje, se dá vždy vylepšit a třešnička na akvaristickém dortu nemusí být okamžitě. Pokud není třeba proud vody, je pro vzhled akvária nepodstatné, jestli je filtr přítomen. Kdo chce design, vytvoří ho i bez filtru. Každý má akvárium, jaké mu vyhovuje.

Mě vyhovuje přírodní vzhled. V tomto akváriu například čekám, až Cryptocoryne Flamingo víc vyroste (fotku kliknutím zvětšíte). Vím, že to umí, její listy mohou být až 25 cm dlouhé.  Takže nesázím jiné rostliny. Vlevo je hrst mechu a řas, která má funkci skrýše pro čestvě narozená mláďata vzácných endemitních kubánských živorodek Quintana atrizona. Nahoře je Lemna trisulca, což je zřídka se v akváriích vyskytující druh okřehku. Příjmně se s ním pracuje a dobře tahá z vody přebytečné živiny (C. Flamingo, čím méně dusíku ve vodě je, tím růžovější má barvu). Všimněte si, že řasy najsou na rostlinách, ani na skle. Na dně je mimo štěrku vrstva detritu a zeminy.

Zeminu doporučuje i Diana Walstad – kdo máte zájem, sežeňte si její knihu Ekologie rostlinného akvária, která vyšla česky. Na rozdíl od ní já ale dávám zeminy méně – doslova jen pár hrstí pod substrát.
Mimochodem, v akváriu na obrázku jsem tento víkend naměřil ve vodě pod lampou kyslík 7,14 mg/l (ve stínu 6,53 mg/l). Životní podmínky úplně dostačující (Q. atrizona zde žijí déle, než dva roky – začínal jsem se dvěma těhotnými samičkami).

I v akváriu, které opticky působí, že se v něm ryby nemohou hnout, může prosperovat dostatek ryb. Toto je 35l šestihran s výškou 40 cm, ve kterém roky bují Vallisneria gigantea:

Živorodky jsou Phallichthys amater pittieri (Rio Aqua Caliente, Costa Rica 2017). Svoji populaci mám od člověka, který ji dovezl a kupodivu je nebylo až tak snadné udržet – jiným lidem, kterým je dal, uhynuly. Takže se raduji z toho, že se jim zde líbí a už několikrát se rozmnožily. Na první mláďata jsem čekal asi 3/4 roku a aktuálně vypadají, že se už množí bezproblémově. Nedávno jsem prvnímu zájemci vyexpedoval potěr.
Video s nimi, které víc ukazuje akvárium.

Standardně se doporučuje vyhýbat se slunečnímu světlu, já, pokud je to možné, ho vyhledávám. Důkaz, že to funguje, je například tato koule, do které jsem v létě 2017 zasadil Stuckenia pectinata vylovený z jezera u Senca. Neznám nikoho, kdo by tuto rostlinu měl v akváriu, já to s ní zkusil na západním okně a po dvou letech zkušeností mohu říci, že roste fajn. Nejsou zde ale ryby – tato koule je rezervace pro populaci „mexických“ blešivců Hyalella azteca (víc o nich tady).

Někdy registruji komentáře, že chovám primárně živorodky, které jsou „prasátka v akváriu“. Na toto téma jsem se vyjádřil v předešlém blogu.

Závěrem:
Lidé, kteří budou na ultra low-tech krčit nos, se vždy nějací najdou. Směs neznalosti, předsudků a podrážděnosti, že někdo hovoří, že to jde i bez techniky, do které oni investovali peníze a čas (v konkrétních případech mohou mít i pravdu). Je zbytečné je tlačit, nicméně časem mohou změnit názor. Ultra low-tech akvaristice místo na slunci patří. Občas doslova.

Teraz najčítanejšie

Jiří Ščobák

Pocházím z Prahy, déle, než polovinu života jsem v Bratislavě. Calleruji square dance, rád cestuji, fotografuji. Baví mě zoologie, archeologie, antropologie, historie, evoluce a etologie. Doma mám 30 akvárií nebo miniakvárií. Sbírám filmy, přibližně polovinu z toho, co vidím, tvoří japonská, jihokorejská nebo čínská kinematografie. Komentuji na ČSFD (jirka_šč). Sbírám akvarijní rostliny, moje akvária jsou low-tech. Mám ženu a tři dcery. Moje firma organizuje soutěž finančních produktů Zlatá minca. Od roku 2006 bloguji na Sme, teď jsem také na blogu N.