Denník N

Slepá hladina je pro akvaristy indicie, ne problém

Slepou hladinu způsobují mikrobi. Pokud ji vidíte, nehnojte, krmte trochu míň a pro jistotu se podívejte, jestli někde něco nehnije.

Mikrobi se nenamnoží z čisté vody. Museli jste do akvária dát živiny [1]. Nejčastěji překrmováním nebo přehnojováním. Taky můžete zjistit, že se vám rozkládají listy rostlin nebo kořen. Každopádně příčina je u vás.

Jemná slepá hladina (zvýrazněná na obrázku) výměně plynů skrz hladinu nevadí (beztak to vypadá, že kyslík vstřebaný přes hladinu tvoří ani ne 10% kyslíku ve vodě). Není třeba začít přemýšlet, jak ji rozehnat proudem vody nebo fyzicky odstranit. Kdo to udělá, připraví se o informaci. Stále bude ve stavu, že překrmuje [2], přehnojuje nebo se mu něco rozkládá, nebude to ale vědět. Dozví se to možná později, až proud vody nebude stíhat a slepá hladina bude ještě silnější. Je DOBRÉ vědět o jemné slepé hladině.

Pokud se chcete zbavit jemné slepé hladiny, přidejte na hygieně akvária. Měňte trochu častěji vodu (ne víc vody, ale přidejte na frekvenci). Nicméně i neřešit a pouze pozorovat, je v pořádku. Dokud není slepá hladina tak silná, že ji projedu prsty a mám na nich toto, není problém:

I takto silná slepá hladina se však dá poměrně rychle omezit. Naposledy jsem ji měl přesně před dvěma lety v zakládaném 20l akváriu, které fungovalo bez přidaného světla na severním okně. Vyměnil jsem 25% vody, přidal 18 levatek, pár okružáků a pár plovoucích a vzplývajících rostlin. Byl jsem připraven měnit dál vodu, přidat další levatky, ono to ale stačilo. Už za tři dny bylo vidět zlepšení. Po pár dalších dnech invaze slepé hladiny zmizela.

Slepou hladinu konzumuje víc živočichů. Nejvíce asi levatky, přidají se však i okružáci, krevetky, gupky, obírat slepou hladinu jsem pozoroval už i ráčka CPO. Je biologického původu, je jedlá. Zřejmě stále nejlepší text o ní na českém nebo slovenském internetu najdete v Akváriu 6, strany 31-32 v článku Mastné povlaky a spol. Podle tohoto článku se živiny ve vodě díky elektrostatickým vlivům akumulují na libovolném povrchu. Hladina vody takovým povrchem je, mikroorganizmy živiny následují. V reálu tak bude v akváriu slepá hladina prakticky všude, pouze na hladině ji však standardně pozorujeme.

Mám odkrytá akvária bez filtru, bez pohybu vody a v tuto chvíli pozoruji jemnou slepou hladiny jen u několika. Je možné mít akvárium bez filtru, pohybu vody a bez slepé hladiny. Kdo takové akvárium má, ví, že může bez obav přihnojit, pokud je to třeba. Slepá hladina je na zjištění množství živin výbornou indicií.

Článek byl napsán pro FB skupinu Akvária bez techniky (která není nutná)

[1] Slepá hladina může teoreticky vzniknout díky prachu nebo podobných drobných částic ve vzduchu. Teoreticky. U mě to nepozoruji. V takovém případě by se totiž musela objevit úplně na všech mých akváriích a nebylo by možné, aby někde byla a někde ne. Na druhou stranu se nedá vyloučit, že je prach u některých nádrží „poslední kapkou“, která viditelné slepé hladině napomůže.
[2] Český akvarista Martin Horák dodává, že slepá hladina může vzniknout i jako důsledek krmení nekvalitním krmivem.

Teraz najčítanejšie

Jiří Ščobák

Pocházím z Prahy, déle, než polovinu života jsem v Bratislavě. Calleruji square dance, rád cestuji, fotografuji. Baví mě zoologie, archeologie, antropologie, historie, evoluce a etologie. Doma mám 30 akvárií nebo miniakvárií. Sbírám filmy, přibližně polovinu z toho, co vidím, tvoří japonská, jihokorejská nebo čínská kinematografie. Komentuji na ČSFD (jirka_šč). Sbírám akvarijní rostliny, moje akvária jsou low-tech. Mám ženu a tři dcery. Moje firma organizuje soutěž finančních produktů Zlatá minca. Od roku 2006 bloguji na Sme, teď jsem také na blogu N.