Denník N

J. Urban: Tři kapitoly nejen do sboru korintského (Čitateľský denník 7/2020)

Je pravdou, že zmínky o daru jazyků najdeme pouze v nejstarších knihách Nového zákona. První list apoštola Pavla do Korintu patří mezi ty nejstarší novozákonní spisy a je vlastně jedinou z epištol, ve které se o daru jazyků mluví. V žádné jiné ze svých dvanácti epištol se Pavel o jazycích nezmiňuje a nemluví o nich ani autoři jiných novozákonních listů. Ani Petr, ani Jakub, ani Jan, ani Juda.

Z toho se dá vyvodit, že dar mluvení jazyky se objevil v počátcích církve, kdy se rozebíhalo po světe nové poselství o Božím spasení v Kristu a kdy se zároveň rodilo nové společenství Božího lidu — Kristova církev. Potom však brzy jazyky skutečně utichly. Proto o nich v pozdějších novozákonních spisech není zmínky.

(…) V roce 1960 vzniklo v Nuys v Californii novodobé charismatické hnutí v Episkopální církvi. Rychle se rozšířilo do všech hlavních denominací různeho druhu, včetně katolíků, lutheránů, presbyteriánů a baptistů.

(…) Podle neletničních a necharizmatických teologů mělo mluvení cizími jazyky svůj důležitý a základní význam v tom, že v době jeruzalémských letnic, kdy se rodila církev, bylo nepominutelnýcm znamením přicházejícího a nastupujícího Božího království. Jako každé jiné znamení tak i jazyky ukazovaly k něčemu, co mělo přijít, ale co je už vlastně tu.

Když to očekávané přišlo, znamení se stalo zbytečným. Proto napsal apoštol do Korintu, že „jazyky — ty utichnou“. A není nikde v Novém zákoně ani nejmenšího náznaku toho, že by po utichnutí měly jazyky sehrát ještě jednou v církvi svoji důležitou úlohu.

Česky teológ Jan Urban sa v tejto tenučkej knihe venuje krátkemu, ale šťavnatému, výseku z prvého listu Korintským. Konkrétne trom kapitolám (12 — 14), ktoré rozoberajú službu v cirkvi a duchovné dary. A to je, veru, celkom zaujímavé čítanie.

Dostáva sa tu totiž k rôznym charizmatickým hnutiam či cirkvám, ktoré kladú veľký dôraz na mystické zážitky, rozprávanie v jazykoch a uzdravovačky. Haleluja, ruky hore, poznáte to. Urban popisuje krátku históriu týchto duchovných smerov a slepé uličky, do ktorých sa dostali. A ako nekorešpondujú s biblickou teológiou.

V svojom texte, naopak, vyzdvihuje „nudné“ duchovné dary ako múdrosť, poznanie či vieru. Pripomína, že všetky dary majú slúžiť na obohatenie celej komunity, nie k vyzdvihnutiu nejakého „duchovnejšieho“ jedinca.

Napriek tomu, že je to už takmer tridsať ročné dielo (a má len sto strán), je veľmi aktuálne a hlboké. Super truper je aj to, že pochádza ešte z čias, keď sa aj útla kresťanská literatúra vydávala v tvrdej väzbe, prebale a dôstojnej typografickej úprave.

Radosť držať v ruke.

J. Urban: Tři kapitoly nejen do sboru korintského
Církev bratrská, 1991
103 strán
*
90 %

Moje písačky a kresbičky môžete sledovať aj tu.

Teraz najčítanejšie

Jakub Lenart

Naivné mudrovania o knihách, komiksoch a kultúre.