Otkát asi pochádzá ´bejzból´?
Ked sa to svjet ráz doví, bude to ´porádní gól´!
Ked sem na posledňí čerstvo znesené vajce od slépki u jednej súsedki dúhú chvílu čekaų,
´neskafe´ kávičku z víbornú domácí slivovicú počas teho čekáňá pomaųi sem popíjaų
a popritem z domácí paňi a z domácím pánem o bárčem záhoráckem viprávjaų …
“Víte, ked sem biųa maųá, pamatám si dobre, často sme hrávali ´longo´ …”
V duchu sem sa zvjedavo sám sebja ptaų: “Hmm … co bi to enem bit mohųo?!”
“Vidzím ve Vašich očách, že ste o takej hri do fčil ešče asi nečuli …”, súsedka pozoruhodňe pokračovaųa,
“pri ňí sa používaų habánek ale též aj palica, kerá biųa dúle širší a tá zábava sa na ulici odehrávaųa,
na ňejakém vječím prostori, protože ked sa s tú palicú ten habánek velice dobre trefių,
létaų ze strechi na strechu a častokrát až v ňejakej okapovej ríňe sa zastavių …”
Hmm, to bi bių skutečňe ´porádní gól´, kebi ráz sa ceųí svjet dozvjedzeų, že ´bejzból´
za velikú mųákú dovézli Záhoráci a Američanom sa tá hra ´longo´ natolko zalúbiųa,
že na tem kontinenťe nakonec jednim z najpopulárňejších kolektívňích športú sa staųa,
akorát bohatí Američané si mohli dovolit vibudovat pro ňu ohromňe velikánské hrišča,
na kerich ti jejich malučké habánki po úderoch napodobeňin longovich palic enem tak sviščá. (-:
O ňekolko hodzin neskúr kamarád Milan na dvje pú deci víbornej slivovice mja pozvaų
a ked sme tak pri flaške sedzeli, lesik ví, co je to longo, zvjedavo sem sa ho optaų …
Samosebú, že to vjedzeų, na tú hru si velice dobre pamataų a hnet aj poznamenaų:
“Biųa u našich pretkú taká oblúbená, že ju ze Záhorá vivézli až do velice vzdálenej Ameriki,
enemže tam k ňí vimisleli dost zųožité pravidla, voųajú ju ´bejzból´ a peňez v ňí sa točá ceųé balíki.
23.04.2020
Poznámka:
Jazyková korektúra: Andrea Danišová z obce Smolinské.
