Denník N

Slováci nejsou submisivní

Za poslední týdny jsem několikrát registroval názor, že lidé na Slovensku zodpovědně dodržovali karanténní opatření, protože jsou submisivní. Nesouhlasím.

Na Slovensku žiji od jara 1993. Přesně od rozdělení republiky. Vždy se mi líbilo, že pro Slováky je rodina víc důležitá, než pro Čechy. Ne, že by pro Čechy rodina důležitá nebyla, ale pro Slováky je víc. Češi žijí ve městech déle, než Slováci. Generačně. Má žena je z Bánoviec nad Bebravou. Její matka je z osmi dětí, otec z dvanácti. Když jsem k nim přišel poprvé, tak mě hned přijali. Já měl doma jen mámu a babičku a toto mě nadchlo. Lidé na Slovensku žili déle ve vesnicích, než lidé ve městech, čehož následkem je, že slovenský muž je (má být) „víc chlap“ a slovenská žena je „víc žena“. Abych to přirovnal – v minulosti vzal chlap pušku a sekeru a šel sám „do hory“ hlídat ovce. Toto vše ve Slovácích stále trochu je. Je to v nich víc, než v Češích. Nekritizuji Čechy, ale to, co v lidech na Slovensku vidím, se mi upřímně líbí. A s tím souvisí i karanténní opatření.

Před časem byl v České republice případ, že někomu vlci zabili ovce. Registroval jsem komentář, že slovenský bača by si nestěžoval a ani by o tom nemluvil, protože by byla jeho ostuda, že mu ti vlci ovce zabili. Prostě – Slováci si tak nějak víc dovedou představit nepřízeň osudu. Nefrflají nad ní, víc s ní počítají a jednají. Tím, že déle žili na vesnicích, si dovedou představit zimu, hlad a nemoci trochu lépe, než Češi. Když přišel koronavirus, pochopili, že je zle. Nefrflali a jednali, aby nemoc zmizela. Také fungovalo, že je pro ně rodina to nejdůležitější – víc než jiné národy měli snahu chránit rodiče. Proto máme takové zdravotní výsledky, jaké máme. Submisivita s tím podle mě nemá moc společné. Je mi jasné, že člověk, který mluví o submisivitě, má před očima sedláka z filmu Pacho, hybský zbojník, ale podle mě toto už dávno není, jak kdysi a kdyby náhodou i trochu ano, nemá to vliv na náš aktuálně úspěšný boj s Covid-19.

P.S. Nepolevujme v boji s pandemií. Kamarád ze Švédska strávil 13 dní na plicní ventilaci. Jeho zpověď jsem přeložil a zveřejnil tady. Je mu jen 53 let.

Teraz najčítanejšie

Jiří Ščobák

Pocházím z Prahy, déle, než polovinu života jsem v Bratislavě. Calleruji square dance, rád cestuji, fotografuji. Baví mě zoologie, archeologie, antropologie, historie, evoluce a etologie. Doma mám 30 akvárií nebo miniakvárií. Sbírám filmy, přibližně polovinu z toho, co vidím, tvoří japonská, jihokorejská nebo čínská kinematografie. Komentuji na ČSFD (jirka_šč). Sbírám akvarijní rostliny, moje akvária jsou low-tech. Mám ženu a tři dcery. Moje firma organizuje soutěž finančních produktů Zlatá minca. Od roku 2006 bloguji na Sme, teď jsem také na blogu N.