Denník N

Měření: Kyslík v akváriích bez filtrace v dosud nejteplejším dni léta

Tento článek je dodatek k mému velkému materiálu o kyslíku v akváriích bez filtru, který jsem zveřejnil v časopise Akvárium před třemi měsíci.

Článek Kyslík v akváriích bez filtru čtěte zde, od strany 28. Navazuje na něj Kyslík v akváriích osmi akvaristů. Dokázal jsem, že akvária bez filtrace mohou obsahovat víc kyslíku, pokud mají dostatek prosperujících rostlin a přiměřené osvětlení, než akvária s filtrem. Dokázal jsem, že přidáním světla nebo rostlin je možné množství kyslíku zvýšit víc, než filtrem. Dokázal jsem, že v takovém akváriu je dostatek kyslíku i na konci noční periody. V třinácti mých nádržích jsem v průběhu měření zaznamenal přesycenost kyslíkem nad 10 mg/l, to samé jsem zaznamenal i v několika akváriích bez filtru jiných akvaristů a v nádržích sycených CO2. V nádržích bez CO2 a s filtrem se nad 9 mg/l (a do 10 mg/l) dokázaly dostat pouze stojánkové biofiltry. Žádný jiný filtr nedostal množství kyslíku nad 9 mg/l. Nicméně protože jsem tehdy měřil kyslík ve svých akváriích v zimě a na jaře, nevěděl jsem, kolik bude kyslíku v létě, až přijdou nejteplejší dny. Včera venkovní teplota na západě Slovenska dosahovala 36 °C, zde jsou data:

Nejprve si povězme: Čím chladnější voda, tím víc kyslíku pojme. Čím teplejší voda, tím méně kyslíku pojme. V domácích akvarijních podmínkách nastane 100% nasycenost kyslíkem v rozmezí 8 až 9 mg/l. Může však nastat přesycenost kyslíkem, která není zlá, protože znamená, že je kyslíku dostatek a biomasa ho může spotřebovat kolik hrdlo ráčí (nejen ryby, ale i bakterie – čím víc kyslíku ve vodě je, tím budou bakterie pracovat rychleji a rychleji rozkládat rozpadající se zbytky do stavu využitelného rostlinami).

Nejprve si ukažme extrém. Západní balkónové okno, tz. „mobilní akvárium“ 10x10x40 cm. Vidíte bublinky? Takto to roky bublinkuje na slunci, evidentně přesyceno kyslíkem. Dosud ale byla otázka o kolik. Čas 17:00, teplota vody 32 °C, hodnoty na sondě vystoupaly nad 20 mg/l (!!!) a odmítaly se stabilizovat. Zde je třeba říci, že co naměříte nad 18 mg/l je vždy nepřesné a jediné, co se o tom dá říci, je, že je to DOOPRAVDY HODNĚ. Prostě přesycenost kyslíkem víc, než 200 %. Už rozumím, proč mi v tom jedno léto přežily krevetky i když byla občasná jednorázová teplota vody 34 °C.
Ta koule na obrázku za oknem – včera jsem do ní zasadil rostlinu. Zdaleka to není zaběhnuté. Přímé slunce. Teplota vody 35,2 °C, kyslík 5,99 mg/l. Což vůbec není zlé! Když se podíváte na článek o osmi akvaristech, zjistíte, že mnozí lidé toto mají běžně v akváriu. Nicméně v kouli kromě šneků aktuálně nic živé není.
Venku se ještě nachází plastový IKEA box plný zelené vody a mexických blešivců Hyalella azteca. Teplota vody 31,5 °C, kyslík 15,57 mg/l. Pohoda.

Akvárium na obrázku je v bytě a slunce na něj v tomto ročním období nedopadá (vidíte i sondu). 112 litrů, plné divokých živorodek Xenotoca doadrioi. Teplota vody 24,1 °C, kyslík 5,06 mg/l. Důvod? Moc zarostlé rostlinami. Málo světla (jsou nad tím tři žárovky). Na jaře, když bylo rostlin méně, jsem při stejném osvětlení naměřil i 7,96, ale teď to rostliny zaplnily a světla je méně. Tedy, měřil jsem tu po 17:00 – světlo svítilo ještě několik hodin, během kterých úroveň kyslíku ještě určitě trochu stoupla, odhaduji o půl mg/l. Nicméně je to méně, než u předešlého akvária.

Vsuvka: Kolik je málo?
V zimě, dokud jsem nepřidal jednu žárovku, jsem v tomto samém akváriu naměřil na konci světelné periody jen 3,05 mg/l a jedno ráno na konci noční periody 1,93 mg/l. Přičemž tuto populaci xenotok mám 4 roky a ryby nevypadaly, že by jim něco scházelo. Některé „jednoduché“ ryby jsou ještě odolnější. Viděl jsem laboratorní test, při kterém gupky žily několik dní ve vodě s obsahem kyslíku pod 0,50 mg/l – několik dospělých gupek a několik kusů potěru v jednom litru bez rostlin, bez filtru, bez světla, bez výměn vody, přičemž ryby byly krmeny! Asi 15 takových elementek, voda kontaminovaná vším možným a na konci druhého týdne byl zaznamenám jen jeden úhyn! Laboratoř. Jako akvarista bych takto ryby nedržel, nicméně byla to zajímavá ukázka, kolik gupky vydrží.

Mobilní koule (vlevo) a koule na západním okně. Teplota 28,2 a 28,1 °C, kyslík 6,38 a 9,87 mg/l. Vpravo je prostě rostlin víc a vyrábí víc kyslíku. Žije v tom i pár malých ryb. V levé kouli jsou jen blešivci Hyalella azteca, jenže v ní roste naše domácí rostlina Stuckenia pectinata, která není akvarijní, občas se rozpadne a rozpadla se zrovna nedávno. Takže není moc rostlin, které by kyslík produkovaly (a ani řas, protože H. azteca řasy sežerou do mrtě).

Toto akvárium se jmenuje Akvárium s A. gigantea a obrázek je až z času 21:35. Měření jsem dělal i v 17:12, jenže v tu dobu byla vlevo slabá žárovka a já pod jednotlivými žárovkami naměřil 5,51, 5,65 a 5,84 mg/l. Vyměnil jsem žárovku za výrazně silnější a o čtyři hodiny později to bylo 7,54, 6,89 a 6,42! Elegantní důkaz vlivu světla na fotosyntézu. Kdybych žárovku nevyměnil, nestouplo by to v druhé polovině světelné periody o 2 mg/l ani náhodou. Současně je to ukázka, jak v jednom akváriu mohou existovat zóny s různou hladinou kyslíku. V tomto dlouhém a úzkém akváriu měřím různá množství dlouhodobě.
Aktualizace 29. 7., 21:30. Změril jsem ještě jednou hodnoty po celodenním provozu nové silné žárovky vlevo: 9,98, 9,03, 7,01 mg/l. Teplota 25,1 °C. Vidíte rozdíl?

Koule na severním okně. Jdou zleva doprava: II., III., IV. a I. Číslo IV bohužel zakrývá jedna sklenice (kterou jsem neměřil), což je škoda, protože v ní tradičně naměřím nejvíc. Její obrázek je ale v článku na straně 35. Čas 18:00. Teploty 25,1, 25,4, 26,5 a 25,8 °C. Kyslík 3,83, 3,59, 8,70 a 4,20-3,97 (v kouli I. měřím vždy na straně u okna a ve stínu). V kouli III., která měla kyslíku nejméně, budu muset vyházet část zelených řas – je velmi tmavá. Udělám to a bude líp.
Pro zajímavost – koule II. a I. byly založeny asi před sedmnácti lety a rostliny do nich zasazené, v nich stále rostou.

Akvárium na pracovním stole, 250 litrů. Čas 21:10, konec světelné periody. Teplota vody 25,4 °C, kyslík 7,80 mg/l. V pořádku, vzhledem  tomu, že je akvárium plné divokých živorodek Limia perugiae a je samozřejmě bez filtru.

Váza pod stolem a akvárium pod stolem. Teplota shodně 25,9, kyslík je ve váze 2,94, v akváriu 9,93. Ve váze totiž došlo (asi) za poslední měsíc k rozkladu rostlin, který jsem nezachytil. Pár ryb i krevetek je v pořádku (bez úhynu), rozklad rostlin způsobil ale rozklad dalších rostlin. Moje blbost. Takže měním opakovaně 20 % vody a očekávám, že bude lépe. Naproti tomu akvárium je ukázkové a 9,93 je fajn. Plavou v něm lokalitové Phallichthys amates pittieri.
Zajímavé je, že hned vlevo od vázy je akvárium pod stolem II., které má kyslík 8,61, ale teplotu 24,9 – o celý 1 °C méně! Vysvětluji si to, že váza a akvárium pod stolem jsou víc „zašité“ v rohu a méně okolo nich proudí vánek.

Akvárium u stropu. Teplota 25,7 °C, kyslík 6,05 mg/l. Kyslíku zde bývávalo víc, ale živorodky Poecilia salvatoris se namnožily a je větší spotřeba (a rostliny musí povyrůst). Na obrázku je dobře vidět sonda.

Akvárium s lekníny (nahoře) a akvárium na podlaze. Čas 22:45. Teplota 25,4 a 24,4 – doopravdy 1 °C rozdíl, měřil jsem to 2x! Kyslík 5,47 a 9,11. Projevuje se, že je akvárium na podlaze světlé a akvárium s lekníny tmavé. Přitom je rybí populace v akvárium na podlaze dlouhodobě početnější (dunajské gupky) a dokonce aktuálně vidíte, že mi nad ním nesvítí jedna žárovka! S funkční žárovkou by v pohodě mělo nad 10 mg/l. 60 litrů bez filtru.

Akvárium v koupelně, 32 l. Čas 23:15. Teplota 25,6 °C. Kyslík 9,03 mg/l. Asi 16 let starý echinodorus (rostlina).

Na závěr už jen několik akvárií, která jsem změřil, ale nefotil a nezmínil:
Elementka v dětském pokoji (postavená na skříni, bez světla), 25,9 °C, 7,35 mg/l (tato elementka dlouhodobě vykazuje podobné hodnoty a slouží mi jako referenční nádrž).
Akvárium pro Otélii, 25,6 °C, 8,81 mg/l (rostlinám se aktuálně moc nedaří, akvárium se v minulosti dostávalo nad 10 mg/l).
Koule u knihovny, 26,2 °C, 14,33 mg/l (odchovnička na potěr plná zelené řasy).

Závěr:
Teplota má určitě vliv na množství rozpuštěného kyslíku v akváriu, světlo a rostliny však mají vliv násobně větší. I v teplé vodě, pokud je dostatečně osvětlena a s rostlinami, může být kyslíku dostatek, aby živočichové přežili. Nádrží osvětlených sluncem bych se nebál a naopak je doporučuji. Mám 16 druhů divokých živorodek, za poslední léta jsem však nezažil úhyny kvůli teplu.

Čtěte časopis Akvárium a přidejte se do mé FB akvaristické skupiny Akvária bez techniky (která není nutná).

Teraz najčítanejšie

Jiří Ščobák

Pocházím z Prahy, déle, než polovinu života jsem v Bratislavě. Calleruji square dance, rád cestuji, fotografuji. Baví mě zoologie, archeologie, antropologie, historie, evoluce a etologie. Doma mám 30 akvárií nebo miniakvárií. Sbírám filmy, přibližně polovinu z toho, co vidím, tvoří japonská, jihokorejská nebo čínská kinematografie. Komentuji na ČSFD (jirka_šč). Sbírám akvarijní rostliny, moje akvária jsou low-tech. Mám ženu a tři dcery. Moje firma organizuje soutěž finančních produktů Zlatá minca. Od roku 2006 bloguji na Sme, teď jsem také na blogu N.