Mateřství a vědecká kariéra, můžeme mít obojí?
Molekulárna biologička Eva Nevrtalová sa zamýšľa nad nemalou dilemou, pred ktorou stoja mnohé ženy vedkyne. Ako vyvážiť ambiciózne vedecké sny a dobrodružstvo materstva? Majú si ženy vybrať byť buď matkou alebo vedkyňou?
Můj příběh o skloubení kariéry a mateřství začal již v době mého PhD studia. Vždy jsem byla ambiciózní a šla si za svým snem. I když to drhlo, tak jsem se dostala na docela prestižní oddělení, kde ale vládla přátelská atmosféra a navzájem jsme se podporovali.
Jen jedna věc byla tak trochu v nepořádku, a to přístup hlavního vedoucího k mateřství a dětem obecně. Už tam jsem si vytvořila představu, že rodina a kariéra k sobě prostě nejde a asi v sobě potlačila i touhu po rodině, jen abych dosáhla svého.
Po ukončení PhD jsem se po roce v akademii v České republice dostala do business sféry. Zcela upřímně motivací byla finanční stránka. Z postdoc platu se uživit nedalo. V korporátu jsem ale šťastná nebyla.
Zkostnatelost akademie a univerzit
Jak se tak říká „peníze nejsou vše“ a já si byla jistá, že teď už málo peněz ve vědě zvládnu, díky i jiným svým aktivitám a i tomu, že mám oporu partnera. Vrátila jsem se plná entuziasmu a chutí zkoumat na mou alma mater. Motivace tu byla velká, i přes postoj managementu, kde se nadšení, samostatnost či networking absolutně nepodporovaly.
Oproti korporátnímu prostředí mne zarazila zkostnaťelost a názory na mateřství vůbec.
“Není problém mít děti. Klidně je měj, je to přirozenost ženy, ale pokud jsi na mateřské, starej se o dítě a na vědu zapomeň.”
Milé/ nemilé překvapení
Popravdě, tak moc jsem byla ponořena v práci a v tom, co mně baví, že jsem děti stejně neplánovala. I přesto jsem otěhotněla. A začala přemýšlet, jak budu postupovat dál. Své práce, co mně baví, jsem se vzdávat nechtěla. Neviděla jsem na to důvod. Začala jsem dělat plány na psaní projektu. Když se to ale dozvěděl “šéf”, tak si mně pozval na “kobereček”. Docela jasně mi řekl, že si žádný projekt za oddělení v mém stavu nepodám.
“Protože ženy na mateřské nejsou spolehlivé”.
Bylo to jako když mně opaří horkou vodou a navíc hodí kladu ne pod nohy, ale na nohy.
Nečakané dary mateřství – rozvoj emoční inteligence
Sama za sebe vím, že když chci a mám tu správnou motivaci a podporu okolí, tak všechno lze. Díky mateřství jsem se naučila, jak lépe organizovat, plánovat a dokonce jsem postřehla, že jsem víc empatičtejší a tolerantnejší. Pokud nejde vše podle plánu, tak dokáží více flexibilně reagovat a řešit věci více racionálně.
Dle mého názoru, ženu mateřství učí být více emocionálně zralou. To je v dnešní době, kdy na řešení vědecké hypotézy vznikají vědecké týmy odborníků, velmi důležité. Naše logické myšlení je na svém vrcholu a rozvoj této inteligence, již nebude tak strmý. S ohledem na mé zkušenosti, již většinou ani nelze objevovat bez podpory ostatních vědců. A proto je mnohem důležitější právě rozvíjení emoční inteligence, která je potřebná pro práci v kolektivu.
Multidisciplinární, mezinárodní a kolaborativní věda teda nevyhnutelně potřebuje více matek, které dostaly ten nejlepší trénink v emoční inteligenci, který si člověk může dovolit a to sice přímou praxí, jež mateřství nabízí.
Tato zkušenost mně motivovala k tomu, abych se více zajímala o zkušenosti ostatních žen ve vědě a možnostech, jak moci pokračovat v tom, co mne baví a naplňuje. Jak to máte vy, ženy, matky, vědkyně?
Autorka: Eva Nevrtalová
Eva Nevrtalová je molekulárna biologička, ktorá sa venuje sekundárnym metabolitom rastlín na Mendelovej univerzite v Brne.
Naša spoločnosť je v ohľade materstva a kariéry stále rozpoltená. Prípady, kde sú ženy diskriminované – či už deti majú, alebo ich ešte ani neplánujú – nie sú ojedinelé. Na druhej strane, sú ženy, ktoré dostávajú nesmiernu podporu nielen od svojich partnerov, aby sa mohli kariérne realizovať.
Otvorme diskusiu na túto tému. Chceme počuť Vaše príbehy!
Napíšte nám na [email protected].
Viac informácií o Žijem vedu nájdete tu, na Facebooku na stránke Žijem vedu, na Twitteri, LinkedIne alebo Instagrame.