Potřebovali bychom dnes na Slovensku Tomáše Baťu?
Možná ano. Tomáš Baťa měl například už před devadesáti lety názor, že sociální odvody ze mzdy jsou pro budoucí výšku důchodu nedostatečné a proto svým zaměstnancům platil dvojnásobek.
Své spolupracovníky (tak říkal zaměstnancům) učil mít dokonalý přehled o svých výdajích. Finanční gramotnost kladl velmi vysoko. Jeho zaměstnanci si povinně spořili 10 % ze mzdy v baťově bance, ve které jim úročil peníze 10 %. Když udělal výprodej své obuvy s 50% slevou, snížil všem zaměstnancům mzdu o 40 %, ale slíbil, že se vrátí zpět (což se stalo) a současně v obchodech pro své zaměstnance snížil ceny základních potravin na polovinu.
Nedělal to proto, protože by byl lidumil, ale protože věřil, že lidé takto odvedou nejvyšší výkon a výroba bude nejefektivnější. Nízké ceny ho nutily dosahovat maximální možnou efektivitu. Hodila by se nám i dnes.
Víc v diskusi se ženou, která o Tomáši Baťovi napsala 10 knih:
