Z višetreňá jedného záhoráka u dochtora na hųavu, u psichijatra …
Jeden dobrí známí ze Záhorá, ze Smolinského, zaujímaví príbjeh f šenku viprávjaų …
Protože pret ňekolkíma rokama mjeų, bohužel, mozgovú ´mŕtvičku´
a otftedi je každodeňe na lékoch a má ve hųavje aj plastovú hadičku,
mosí z času na čas zajít aj ke psichijatrovi, abi seriózňe jeho intelekt skontrolovaų,
lesik ti silné léki neovlivňujú jeho psichickí stav a na mozek negatívňe nepúsobjá.
A naposledi, enem pret pár dňama, ket zas naščívių teho dochtora – psichijatra,
ten odborňík na hųavu a mozek mu na papír jedno vječí kolečko nakreslių
a požádaų ho s plnú vážnoscú, abi do teho kolečka bježné hodzini dokreslių …
„A tak sem kreslių: pjet, deset, patnáct, dvacet, dvacetpjet, tricet, tricetpjet,
štiricet, štiricetpjet, padesát, padesátpjet, šedesát … a ešče štvrt kolečka zvíšiųo sa mje.
Z nečekaníma rozpakama sem sa friško podzívaų na teho dochtora, též on na mja,
potem na ti čudné hodzini nakreslené ve tri štvrci kolečka dzívali sme sa obá dva …
a já sem f tem mrtvolném cichu, keré hnet nastaųo, dost vinalézavo poznamenaų:
´Pán dochtor, to ste mi nakreslių ňejaké veliké kolečko…´“
F šenku na Záhorí sa čovjek pri pivje doví snat fšecičko … (-:
25.05.2022
Jazyková korektúra: Andrea Danišová z obce Smolinské.
