Denník N

Čím viac lásky, ….či peňazí

Len tak, vlastne len zamyslenie nad textom piesne či dvomi…teda niekto má veľa rečí, z toho má druhý málo lásky, oči pre plač…je to úspech? Minule som počul pekný príbeh, ako prišiel niekam do prírodných kultúr nejaký tučný bohatý pán a deťom vraví, kto prvý dobehne tam a tam, ten dostane tú čokoládu. Deti sa pochytali a bežali tam spolu. Pýta sa ich, že prečo. Oni, že nemali byť radosť, pocit úspechu, ak by jeden jedol a ostatní zazerali…to nie je také vyspelé, ako programy, systémy, ktoré sa hlásajú, o ktorých som minule podával správu.. .Systémové a antisystémové …

Ako niečo zbytočné, bezvýznamné, márnivé… je niekedy hodnotené to, čo je okolo nás. Ako suchý strom, všetko ničiaci hrom,…
Teda minule som si len tak na prechádzke spieval túto pesničku… Na kameni kámen…
A sú tam silné myšlienky, ktoré si uvedomíme vtedy, keď to berieme inak, nie ako pesničku, ale sa len tak objaví myšlienka, obraz…
A keď máme voľno, tak len tak to môžeme spísať. Nič neriešiť. len si robiť svoje, bezdôvodu…podeliť sa…
„Připadá mi ten náš svět, plnej řečí,A čím víc, tím líp se mám.
Budem o něco se rvát,Až tu nezůstane stát:“
Teda ľudia vedú reči, čím ich je viac, tým lepšie pre to, o čo im ide. Niečo chcú docieliť, iných ovplyvniť, vysvetliť im niečo…mať vplyv, rozdávať karty…pocit úspechu…márnivý ako ten blesk….
….
„A to všechno proto jen,že pár pánů chce mít denBohatší králů,Přes všechna slova, co z nich jdou,Hrabou pro kuličku svou, jen pro tu svou.“
„Možná jen se mi to zdá,A po těžký noci přijde,Přijde hezký ráno,Jaký bude, nevím sám,Taky jsem si zvyk‘ na všechno kolem nás.“
A iná písnička (ukážka – ostatné dám ako link nižšie)
„Řekněte, kdopak za to může,
kdo z nás má právo něco brát,
kdo učil lidi zlobu dýchat,
kdo na vojáky chce si hrát
Už zase bohatejch je spousta,
a čím víc peněz, lásky míň,
my jdeme dál.“
Teda, obidve pesničky akoby mali spoločné to, že neistotu, malovernosť, častokrát a snažíme zahnať nie v sebe, keď niekde v hĺbke hľadáme svoje bohatstvo, jedinečnosť…ale sme „hladní“ po tom, čo iný nám povie. Neskúmame kriticky, či hovorí prázdne reči, aký má účel to, čo nám hovorí…. Či mu ide o nás, či o seba, či chce moc, peniate…na úkor lásky…
Aký systém tu žijeme, keď napriek vyšším platom si niekto povie, že zvýšim vďaka trhu ceny základných vecí a človek si dá otázku, či má skutočne zmysel chodiť za stálou plácou, niekde hľadať v nádeji budúcnosti pokoj, alebo jednoducho ako na začiatku tridsaťročnej vojny, vidly a defenestrácia, páni z okna leteli na tvrdú dlažbu…Samozrejme preháňam, ale už Hamlet sa pýtal známu otázku na doskách pochybných, ktoré znamenajú svet (ak svet je ilúzia), či byť či nebyť…či hľadať pravdu a získať meno, alebo ako súčasť davu v blate, v zákope…ako nejaký donský kozák v románe Tichý Don…
Ozaj, kto čítal?
https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/brontosauri/na-kameni-kamen-61059
Jako suchej,starej strom,
jako všeničící hrom,
jak v poli tráva
připadá mi ten náš svět, plnej řečí,
a čím víc, tím líp se mám.
Budem o něco se rvát,
až tu nezůstane stát
na kameni kámen,
a jestli není žádnej Bůh,
tak nás vezme země – vzduch,
no, a potom amen.
A to všechno proto jen,
že pár pánů chce mít den
bohatší králů,
přes všechna slova, co z nich jdou,
hrabou pro kuličku svou, jen pro tu svou.
Budem o něco se rvát,
až tu nezůstane stát
na kameni kámen,
a jestli není žádnej Bůh,
tak nás vezme země – vzduch,
no, a potom amen.
Možná jen se mi to zdá,
a po těžký noci přijde,
přijde hezký ráno,
jaký bude, nevím sám,
taky jsem si zvyk‘ na všechno kolem nás.
Budem o něco se rvát,
až tu nezůstane stát
na kameni kámen,
a jestli není žádnej Bůh,
tak nás vezme země – vzduch,
no, a potom amen.
Na naj na naj
https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/brontosauri/hejna-vcel-61054
Nějak umírá nám láska,
my jako hejna divejch včel
jdeme dál.
Každej vztah je vlastně sázka
každý ráno může zmizet,
my jdeme dál.
Řekněte, kdopak za to může,
kdo z nás má právo něco brát,
kdo učil lidi zlobu dýchat,
kdo na vojáky chce si hrát
Už zase bohatejch je spousta,
a čím víc peněz, lásky míň,
my jdeme dál.
A tak nám zbývá jenom doufat,
že už zítra, zítra snad
budeme dál.
Řekněte, kdopak za to může,
kdo z nás má právo něco brát,
kdo učil lidi zlobu dýchat,
kdo na vojáky chce si hrát (2x)
Nějak umírá nám láska,
my jako hejna divejch včel
jdeme dál…

Na záver z iného klasika: W. Daněk: „Lepší než úspéšní být, bude asi žít…“

Teraz najčítanejšie