Denník N

5 nejlepších asijských seriálů, které jsem dosud měl možnost sledovat

Podle statistik na ČSFD jsem do této chvíle viděl třicet japonských, jihokorejských nebo tchajwanských seriálů. Přestože to není mnoho, myslím, že výběr pěti nejlepších z nich – podle mého subjektivního názoru – může být pro vás zajímavý.

Boys Before Flowers (BBF) (aneb: Prvotřídní jihokorejská klasika)
Jižní Korea, 2009

Flower Boy (FB) je označení pro mladého muže, který nejen, že dobře vypadá, ale ještě se i výborně obléká a je bohatý.
V osmdesátých letech začala v Japonsku vycházet manga Boys Over Flowers. Výborný příběh dívky, která se dostane na prestižní školu pro nejbohatší z nejbohatších, kterou „vedou“ tzv. Flower 4 (čtyři FB, z kterých rodina jednoho onu školu vlastní). Uvedená dívka se jejich arogantnímu chování vzepře a vyhlásí vůdci F4 válku. Ten ji nějakou dobu šikanuje, následně mu to začne vrtat hlavou, nechá ji unést do svého domu (doslova) a učiní prohlášení ve stylu: „Dovoluji ti, abys se mnou chodila.“ Nejprodávanější manga svého žánru v Japonsku vůbec. Romantické, smutné, kruté (to nejmenší, co se člověku může stát, je být zaházen vajíčky a posypán moukou). V devadesátých letech natočili v Japonsku hraný film, který podle recenzí není nic moc. Pak vznikl animovaný seriál. V roce 2001 do toho praštili na Tchajwanu a vytvořili hraný seriál. O tři roky později vznikla první hraná série seriálu také v Japonsku. Následně v roce 2008 v Číně a finálně v roce 2009 natočili v Jižní Koreji BBF.
Na ČSFD má ze všech verzí nejvyšší hodnocení právě BBF, těsně následovaná japonskou (Boys Ower Flowers – Hana Yori Dango – HYD). Doporučovaná je také tchajwanská (Meteor Garden). Viděl jsem všechny tři, v pořadí jihokorejská, tchajwanská, japonská. Jestli upřednostníte BBF nebo HYD, asi závisí na tom, kterou verzi jste viděli jako první. BBF je nediskutabilně nejbombastičtější – do seriálu byly viditelně vraženy strašné peníze. Všichni 4F jsou bohatí, až to hezké není, prohlédneme si mnoho luxusních interiérů, včetně soukromého tryskového letadla, jeden a půl dílu strávíme na tichomořském ostrově Nová Kaledonie. Filmařský styl, která dodává slovu „kýč“ zbrusu nový rozměr. A přesto je to výborné. Za prvé, jihokorejští tvůrci se evidentně pohybovali na poli kýče tak často, až se s ním naučili pracovat, za druhé, jihokorejský filmový průmysl je extrémně profesionální (jen minulý rok vzniklo v této zemi 107 nových seriálů), za třetí, je to doopravdy výborný a pestrý příběh. Vždy, když začne děj maličko zvolňovat, sáhne scénárista do klobouku a vytáhne novou osvěžující postavu, kterou často nechá, poté, co splní svoji misi, také odejít. Asi ve třech čtvrtinách se objevila jedna taková postava, kterou jsem extrémně miloval – aby nedošlo k nedorozumění, jedná se o osmdesátiletou paní. Ze všech tří mnou viděných verzí, je v BBF tato postava nejlepší a nejsilnější osobnost. Obdivuji.
Kdybych měl stručně porovnat všechny tři verze, tchajwanská je nejcivilnější (což je po BBF docela osvěžující) a má nejdospělejší (nejkrásnější) hlavní hrdinku. První sérii určitě mohu doporučit (přestože je nutné si zvyknout na účesy mužských protagonistů). Korejská BBF je nejbombastičtější, disponuje nejtrhlejší hlavní hrdinkou a podle mínění komentujících žen na ČSFD nejkrásnější zbírkou kluků (a je třeba si zvykat na rodiče hlavní hrdinky, kteří na začátku dovedou lézt na nervy). Japonské HYD je nejhravější, s nejodvážnější a nejagresivnější hlavní hrdinkou (což považuji za pozitivum).
Na ČSFD

Nagareboshi (jedním slovem: „Dospělé“)
Japonsko, 2010

Rozumný seriál, ve kterém nedochází k žádným stupidním zápletkám.
Není žádný spoiler říci, že na začátku vidíme divku, která chce skočit pod vlak, neboť se jedná o první scénu filmu. Ona dívka má bratra, který patologicky lže a podvádí, tahá peníze z jejích přátel, neustále dělá dluhy a ona musí poskytovat služby na hranici prostituce, aby vše splatila. Muž, který ji z těch kolejí odtáhne, ji ani pořádně nezná. Viděl ji jednou nebo dvakrát. Ale ví, že ona má krevní skupinu nula a mohla by být dárce pro jeho sestru, která je v nemocnici a zoufale potřebuje transplantaci. Protože se transplantace v Japonsku mohou realizovat pouze v rámci rodiny, nabídne tento muž v Japonsku nelegální obchod – fingované manželství a dluhy splacené za část orgánu.
Japonská kinematografie je zcela jiná, než jihokorejská (nejen v tom, že japonský seriál má standardně 6-12 epizod po 45 minutách a jihokorejský 16-25 po 55 minutách). Řekl bych – menší, komornější. Často extrémně civilní, vizuálně neambiciózní, až obyčejná. Takové „střípky života“. Krystalicky čisté. Tento seriál je typický. Deset epizod o jedné operaci. Nebo spíš – dest epizod o jedné úplně obyčejné rodině. Síla.
V Nagareboshi se často objevuje motiv medúz. Malému dítěti, které se dívá vzhůru na velké akvárium s medúzami, připadají tito tvorové tak trochu jako hvězdy na nebi. Když vidí dospělý člověk padat hvězdu, chtěl by si občas zoufale něco přát. Nagareboshi znamená „padající hvězda“.
Na ČSFD

Queen In-Hyeon’s Man (volba č. 1, pokud v asijských seriálech začínáte)
Jižní Korea, 2012

Velmi příjemné, inteligentní, hravé a s výbornou chemií mezi oběma hlavními představiteli. Cestování časem, kterému jsem před šesti měsíci věnoval samostatný nadšený blog. Hlavní herecká dvojice se sice v létě letošního roku po dvou letech rozešla, přesto je ale sledování tohoto seriálu značně příjemné. Už jen proto, že city, které vidíme, jsou opravdové.
Na ČSFD

Následující dva seriály mají něco společné. Jsou to nové seriály a považuji je za nejlepší dva seriály, které jsem viděl letos. Oba jsou romance, ale oba obsahují ještě „něco navíc“. Hodně navíc.

Just You (aneb: Vytvářet jeden druhému domov)
Tchajwan, 2013

Seriál, u kterého jsem si x-krát pomyslel, že by byl úspěšný i u nás, kdyby nějaká televize zariskovala a měla na to peníze. Protože je pohodový a obsahuje vše, co správný seriál obsahovat má.
Úvodní rozdání karet je hodně praštěné. Mladý muž se vrátí z ciziny zpět na Tchajwan a jde podnikat. Koupí reklamní agenturu. A koupí domek, ve kterém kdysi jako dítě s rodiči žil. V tom domku je holka, která se odmítne vystěhovat (má zaplacený podnájem ještě tři měsíce). A taky pracuje v té agentuře. Dotyčný mladý muž se uvede tím, že zakáže v agentuře vztahy. Shodou okolností nejlepší kamarádka té holky se právě měla zasnoubit a hrozba výpovědi zásnuby zrušila. Následně je vymyšlena (a částečně realizována) mise: „Lov na lva“.
Nevím, jestli jste to někdy zažili, ale já si pamatuji, jak před osmnácti lety přišla do mého bytu má současná žena. A něco udělala. Nevím, zda mi něco vyprala nebo uvařila, ale provedla to s takovým tím typicky holčičím stylem a já si v té chvíli uvědomil, že mám pocit domova. Tak toto přesně v seriálu je. Seděl jsem a říkal si:“To miluju!“ Ústřední dvojice je spolu od momentu, kdy ráno vstanou, jedou do práce (on autem, ona na kole), lezou si na nervy (nebo nelezou) v agentuře, večer jsou spolu, dokud nejdou spát. Regulérně spolu žijí (bez toho, aniž by si spolu začali něco víc, protože vztahy jsou ve firmě zakázány). Myslel jsem, že pocit domova bude jen na chvíli, ale on trval. A stále sílil, až byl nakonec důležitější, než romance samotná. Úžasné. Nevím, jestli to bude každý vnímat stejně, ale já prostě nemohu jinak :).
Na ČSFD

It’s Okay, That’s Love (aneb: Pokud vám nevadí duševní choroby)
Jižní Korea, 2014

O tomto seriálu, jehož poslední epizoda se odvysílala v septembri, se hodně hovoří jako o moderním a odvážném (na Jižní Koreu minimálně, ale dost možná i u nás). Vpodstatě žádné téma není tabu. Dvě hlavní postavy (hlavní hrdinka a jeden její spolubydlící) jsou psychiatři. Vyskytují se zde epizodické případy lidí různým způsobem duševně nemocných, přičemž přímo jedna z hlavních postav má duševní poruchu (Touretteův syndrom). Hlavní hrdinka bydlí se třemi muži, otevřeně se hovoří o sexu, reakce veřejnosti na duševně nemocné se nezakrývají a protože má mnoho lidí více či méně skryté problémy, dostaneme se často až na emocionální „dřeň kostí“.
Pokud chcete primárně (pohodovou) romantiku, pusťte se do výše uvedeného Just You. It’s Okay, That’s Love občas odhaluje věci, až to bolí (aby zamilovaná žena udělala s mužem svého života to, co udělá hlavní hrdinka v druhé polovině … uff!).
Na ČSFD

Viděl jsem i seriály, které nejsou stylově o vztazích, ale ty nejsou vyloženě „můj šálek kávy“. Nicméně pokud se zajímáte o mysteriózní krimi, minimálně takové Keizoku 2: SPEC mohu doporučit. Extrémně japonsky uletěné, jenže to má smysl – bez toho by to bylo až příliš temné. Hudební video.

Tříminutové video na závěr. Je poskládané, odhaduji, z šedesáti japonských filmů a seriálů. Všechno nové věci z roku 2013. Průřez žánry. V mých očích demonstruje aktuální sílu a sebevědomí japonské kinematografie (podotýkám, že jsem viděl už i tři výborné japonské filmy z roku 2013, které v tomto sestřihu ani nejsou).

Všechny uvedené seriály mám na ČSFD mezi deseti mými nejoblíbenějšími seriály.

Teraz najčítanejšie

Jiří Ščobák

Pocházím z Prahy, déle, než polovinu života jsem v Bratislavě. Calleruji square dance, rád cestuji, fotografuji. Baví mě zoologie, archeologie, antropologie, historie, evoluce a etologie. Doma mám 30 akvárií nebo miniakvárií. Sbírám filmy, přibližně polovinu z toho, co vidím, tvoří japonská, jihokorejská nebo čínská kinematografie. Komentuji na ČSFD (jirka_šč). Sbírám akvarijní rostliny, moje akvária jsou low-tech. Mám ženu a tři dcery. Moje firma organizuje soutěž finančních produktů Zlatá minca. Od roku 2006 bloguji na Sme, teď jsem také na blogu N.