Denník N

Nad mierkou stvorení

*

Tu si.

V rozsadenom prázdne rozprávky.

 

Tu si.

Keď niekomu zasvietia kontrolky.

 

A dopíšeme.

Pretože milujeme

 

vo farbe bezhraniční,

v kontúrach zapletení…

 

Akoby sa svet ani nestal.

Akoby si nás len vítal

 

*

 

Moja hlbočina bez priepasti,

keď sa verš zakráda a pritúli,

celá sa napoly zmením,

 

aby sme sa stávali

ja a Ty:

Niečo tretie,

 

kde zahrmí

a zvykne strhnúť

na život, čo má chuť.

 

*

 

Sú zázraky,

ktoré sa stávajú.

 

Ty

jeden stále si.

 

Vzduch

v podobe štebotaním.

 

Nežnosť,

ako posväcuješ prsty.

 

*

 

Ako doručiť toto posolstvo:

Otvorené nebo

tak hľadí do očí…

 

Nazbieram odvahu

a v sebe rozmnožíme

večery po chlebe.

 

Keď kríza dopytuje

ďalej, ako len

nad mierkou stvorení.

 

*

 

Stačí

ako spomienky na dážď.

 

Seba vynášame

nad trpkosť divadla.

 

Potom sa spustíme

lupienkom k procesii.

 

Možno budeme lámať sily.

Možno prisúdi, čo jej patrí.

 

*

 

Bez hôr medzi nami.

Bez stopy po nešťastí.

Bez lásky na prestávku.

Tak z očí aj pre diaľku

obmäkčíme

roh mysle

na dvoch cestách.

To lepšie nech sa poddá.

*

Teraz najčítanejšie

Eva Sládeková

"Dříve než naši domnělou víru přeneseme do života, museli bychom nejprve na naší lásce k bližnímu odečíst, zda vůbec tolik víry máme. Jenom tak stojí víra na zemi. Teprve potom se můžeme snažit oba vztahy, které ve skutečnosti jsou jedním, nechat spolu růst. Cesta nebude snažší, ale alespoň je vyloučen klam, že víru již žiji, ale lásku k bližnímu ještě ne." (F. Jalics, SJ)