Denník N

Novinárka Petra Procházková: „Když se ze zákopů vrátíte do Prahy, těžko vás nechají napsat recenzi o opeře“

Petra Procházkova

Česká humanitárna pracovníčka a novinárka. Začiatkom 90-tych rokov pracovala v Rusku ako zahraničná korešpondentka, následne aj ako vojnová spravodajkyňa s prvými reportážami z Abcházska. Spolu s Jaromírom Štetinom založili agentúru Epicentrum. Podávala svedectvo o konfliktoch v Osetsku, Abcházsku, Gruzínsku, Tadžekistane, Náhornom Karabachu, Afganistane, Čečensku. V roku 2000 založila v Groznom detský domov a v Česku spoluzakladala občianske združenie BERKAT. Aktuálne publikuje v denníkoch SME a Lidové noviny. PETRY PROCHÁZKOVEJ sme sa pred filmovým festivalom JEDEN SVET V PRIEVIDZI spýtali tri otázky (a kvôli zabudnutým poznámkám z nich vniklo päť).

Na festivale uvedieme snímku Na východ od raja a objavujete sa aj v Čečenskej uspávanke. Ako sa cítite, keď sa o vašom pôsobení natáča dokumentárny film? Nestúpa vám sláva do hlavy? :-)

Mne to je obvykle dost nepříjemné. Jsou to velké zásahy do soukromí, časově to je náročné a pro mne z hlediska novinářské práce to není ani nijak přínosné. Naposledy, když se točil film Na východ od ráje, byl se mnou štáb v Čečensku a já jsem vůbec nemohla pracovat tak, jak jsem zvyklá. Sama, nenápadně, v klidu a bez zbytečné pozornosti. Jediné, v čem trocha popularity pomáhá, jsou naše berkatí humanitární aktivity. Když o vás nikdo nic neví, ani vám nikdo nic nedá.

Spomeniete si na svoje novinárske začiatky? Prečo ste sa rozhodli prinášať reportáže z konfliktov predovšetkým v bývalom Sovietskom zväze?

Byla to velikánská náhoda. Neměla jsem žádný plán pracovat v konfliktech. Ale cosi mne v roce 1991 popostrčilo k tomu, abych se z celkem dobře zaběhnuté přílohy Lidových novin posunula někam jinem, do neznáma… Když tak nad tím přemýšlím, vlastně asi nejsilnějším popudem byla zvědavost. A jakási neposednost. Chtěla jsem zkusit něco jiného. Při představě, že budu do konce života psát o módě a antikoncepci se mi dělalo zle. Na druhou stranu jsem vůbec netušila a neměla v úmyslu vrhat se do zákopů. Jenže když už jsem v Rusku byla, nešlo se neúčastnit novinářsky tak zásadních věcí, jako byla rusko-gruzínská válka, válka o Karabach, válka v Tádžikistánu… Najednou vás to nějak vcucne. Cítila jsem, že jsem přítomná historickým událostem a byla jsem strašně zvědavá, jak to dopadne, co je příčinou, jak se lidé chovají, když mají strach, kde se v nich bere ta agrese. To vše jsem mohla pozorovat na vlastní oči. Nezajímalo mne ani tak střílení, válka ve své primitivní podobě, ale to její pozadí – co dělá s lidmi, když se ocitnou v extrémní situaci. Postupně mi už nikdo ani žádnou jinou práci nenabízel. Samozřejmě, že když se ze zákopů vrátíte do Prahy, těžko vás nechají napsat recenzi o opeře.

Máte nejaký text alebo video, ktoré niečo výrazne zmenilo? Na ktoré vaše novinárske dielo ste hrdá?

Já jsem nejvíc hrdá na svoji knížku Frišta, neboť ta mnoha lidem dokázala ukázat, že muslimové jsou taky lidi.

Ako vidíte súčasný stav žurnalistiky?

Dnes je to velmi složité. Dohromady splývá novinařina, blogerství a jen takové plácání na sociálních sítích. Neuvěřitelně se manipuluje, mrhá a žongluje s fakty. Lidé se ocitli v moři informací a vůbec nemají šanci zjistit, co je pravda a co výmysl, co propaganda, co skutečný zážitek a co omyl. Možná právě teď nastává ta kritická chvíle, kdy se novinařina buď udrží jako jeden z mála solidních zdrojů ověřené a více-méně důvěryhodné informace.

Záverečnú otázku v predfestivalových rozhovoroch položíme tento rok každému hosťovi rovnakú: aké výzvy má podľa vás pred sebou naša spoločnosť?

Přežít. Osobně si myslím, že se nacházíme v jakémsi přelomovém historickém bodě a že ta civilizace, ve které se zdálo, že tou nejpokrokovější filozofií je liberální demokracie, už nemá budoucnost. Mrzí mne to. Nevím, co bude, ale je přirozené, že se pohybujeme ve skocích a já teď nějaký takový skok očekávám. Jako když si ve starém Římě přejedení Římané strkali pírko do krku, aby se mohli pak opět najíst. V tu chvíli bylo jasné, že jejich civilizace se rovněž blíží konci. Jako teď ta naše. A výzva? Hlavní výzva je i ve chvíli, kdy se bojíte o život, zůstat slušným člověkem.

 

Počas filmového festivalu Jeden svet v Prievidzi vás pozývame na premietanie tématických filmov Čečenská úspavanka a Na východ od raja a následnú diskusiu s Petrou Procházkovou o vojnových reportážiach a pomoci.

Odmyslime si ploty

Tešíme sa na stretnutie 13. až 18. marca v Dome kultúry v Prievidzi! Kompletný program a viac informácií nájdete na našej stránke www.jedensvet.prievidza.net/2017 alebo na udalosti na Facebooku.

Človek v ohrozeníFestival Jeden svet na Slovensku organizuje občianske združenie Človek v ohrození, nezisková organizácia, ktorá sa venuje humanitárnej a rozvojovej pomoci, podpore ľudských práv a vzdelávacím aktivitám. Generálnym partnerom festivalu je Nadácia Slovenskej sporiteľne.

Teraz najčítanejšie