Denník N

Neznámá kinematografie: Dětské filmy

Druhý díl ze série filmů, které u nás registruje jen malý počet nadšenců. Tentokrát příběhy, která od začátku do konce táhnou dětští herci.

■ Usagi Drop

Sedmadvacetiletý, svobodný a bezdětný Daikichi přijde na pohřeb svého dědečka. Mezi pozůstalými se motá malé, smutné, šesti-sedmileté děvčátko. Vyplyne, že dědeček měl ještě v pokročilém věku dceru, kterou vychovával sám. Nikdo se o ni nechce starat. Daikichi si ji vezme k sobe a ze dne na den se stává „otcem“.

Velmi … milé. Pozitivní. Realisticky zobrazený příběh člověka, do jehož života vstoupí dítě.

Ohromné pozitivum filmu se jmenuje … a to jméno si, prosím, zapamatujte … Mana Ashida. V době uvedení jí bylo čerstvě sedm let, přičemž již měla za sebou role ve více než deseti filmech a seriálech. Podle více lidí aktuálně nejlepší dětský herec Japonska. Můj názor je, že si nepamatuji, že bych v posledních letech viděl v některém filmu dítě hrát lépe (kdo jste v roce 2013 viděl sci-fi Pacific Rim/Ohnivý kruh, musel jste ji registrovat – měla nezapomenutelných pět minut).

Jediné negativum, které občas nadšenci pro japonskou kinematografii u tohoto filmu uvádí, je, že existuje anime seriál a ten prý je ještě lepší.

Japonsko, 2011.

■ Božské děti / The Children of Heaven

(omlouvám se, trailer má naprosto neautentický holywoodský komentář, ale jiný se prostě najít nedá)

Íránská tvorba dokáže být jedinečná a toto dílko to dokazuje. Totálně jednoduché. Chlapec má vyzvednout spravené boty své sestřičky, ale nešťastnou náhodou o ně přijde. Jejich rodiče jsou však tak chudí, že se děti neodváží říci, že boty ztratily a místo toho se střídají o chlapcovy tenisky.

Film, který má velmi ráda moje žena.

„Vcelku by mě zajímalo zinscenovat pokus, při kterém by se Božské děti promítaly v perštině bez titulků. Mám totiž dojem, že by fungovaly úplně stejně jak s nimi a všem divákům by bylo úplně jasné, co postavy mají právě na mysli.“ Iluk, ČSFD

Írán, 1997

■ Oshin

Vraťme se do Japonska. Zatímco Mana Ashida je hvězda a ověřená značka, v čase natáčení osmiletá Kokone Hamada do své role Oshin nikde nehrála a byla vybrána z 2471 kandidátek.

Děj: Rok 1907. Čerstvě po Rusko-Japonské válce. Země, ve které část populace stále žije v období feudalizmu a existují rodiny, které nemají přes zimu dostatek rýže pro všechny. Malá Oshin je místo do školy poslána rok do služby. Rok a půl života malé holčičky.

V Japonsku příběh Oshin všichni znají. V roce 1983 se začala vysílat asadora a stala se nejsledovanější asadorou Japonska všech dob (asadora – patnáctiminutový ranní seriál – nejčastěji okolo 300 epizod). Asadora mapovala celý život Oshin (začínala v roce 1907 a končila 1983), tvůrci filmu sáhli velmi rozumně jen do prvních dvou let.

„Môže osemročné decko potiahnuť celý film? Áno, môže.“ Babulik, ČSFD

Japonsko, 2013

■ A Brand New Life

Chtít od dítěte, aby bez boje přijalo zradu a novou realitu, je asi nemožné.

Holčička, kterou otec odvede do sirotčince a nechá ji v něm. Musí si zvyknout a žít dál. Nic víc, nic míň.

Příběh důsledně vyprávěný očima dítěte. Zaznamenaný tak, jak si ho dítě bude jednou vybavovat. Autentický tím, že režisérka doopravdy žila v sirotčinci a doopravdy z něj byla adoptována. Mnohé věci, které se dějí, nejsou dovyprávěny, protože nejsou podstatné. U mnoha postav chybí pohled do hloubky. Ale nevadí to. Tak to má být.

Jižní Korea, 2009

■ Le Ballon Rouge / Červený balónek

Tento půlhodinový filmeček sem časově napatří, ale nedokážu ho nezmínit. Kouzelný, poetický, nostalgický, beze slov.

Francie, 1956

Předchozí – Neznámá kinematografie: Tři netypické japonské samurajské filmy

Teraz najčítanejšie

Jiří Ščobák

Pocházím z Prahy, déle, než polovinu života jsem v Bratislavě. Calleruji square dance, rád cestuji, fotografuji. Baví mě zoologie, archeologie, antropologie, historie, evoluce a etologie. Doma mám 30 akvárií nebo miniakvárií. Sbírám filmy, přibližně polovinu z toho, co vidím, tvoří japonská, jihokorejská nebo čínská kinematografie. Komentuji na ČSFD (jirka_šč). Sbírám akvarijní rostliny, moje akvária jsou low-tech. Mám ženu a tři dcery. Moje firma organizuje soutěž finančních produktů Zlatá minca. Od roku 2006 bloguji na Sme, teď jsem také na blogu N.