Denník N

Slova, která začínající akvarista nechce slyšet, ale přesto je třeba je říci

Základní poučka: Pokud zakládáte akvárium, uděláte nejlépe, když se začnete o rostliny zajímat dřív, než o všechno ostatní.

Značka filtru nebo značka osvětlení není, co si vaši hosté na první pohled všimnou. Pokud provozujete akvárium s rostlinami a pokud nemáte doopravdy velké ryby, budou rostliny to, co vytvoří první dojem. Pokud nefungují, v lepším případě jen bují řasy, v horším hynou ryby a akvárium vypadá tak, že ho majitel nechce dobrovolně ukázat. Přesto se dá znova a znova jako přes kopírák číst na internetových akvaristických fórech: “Chci založit akvárium. Představuju si značku filtru X nebo Y, Q nebo T značku světla, ryby W, G, Ž a NĚJAKÉ rostliny .”

Je to mainstreamové uvažování, ale je celé zle. Jednoduché rostliny porostou i při obyčejné 6-11W úsporné žárovce a naopak náročnější rostliny v čerstvě založeném akváriu neporostou ani při osvětlení Q nebo T. Fakt není primární značka světla. Je hloupost utratit slušné peníze za techniku a pak se snažit šetřit na rostlinách. Nedostatečné množství rostlin nestihne odebrat živiny a nastanou problémy. Nejlepší, co začátečník může udělat, je najít zkušeného akvaristu s přebytky jednoduchých rostlin, zaplnit jimi akvárium a když bude mít pocit, že má rostlin dost, ještě přidat. Pět rostlin v padesáti litrech doopravdy nestačí. Pro představu, na začátku roku 2016 jsem do jednoho akvária koupil ryby až tehdy, když vypadalo takto:
Na snímku vidíte: Kryptokoryny už vyhnaly mnoho nových listů. Prosperují. Což je zásadní. Pokud rostliny rostou, produkty rybího metabolizmu jim pomohou v dalším růstu. Pokud nerostou, produkty rybího metabolizmu způsobí invazi řas a v ještě horším případě zkazí vodu.
Obrázek vznikl po třech měsících od založení akvária, dnešní vzhled je:

Teď si možná někdo řekne, že nechce takto zarostlé akvárium. Ale to je nepodstatné. Neřešte v úvodu design. Řešte, aby vám rostly rostliny. Když rostou, je snadné akvárium vyšperkovat. Vždy můžete přijít s něčím, co doplní celkový dojem. Nebo akvárium přemístnit, aby bylo v interiéru ozdobou (pro každé se dá najít místo, kde vynikne). Nechtějte však vše hned. Design je nepodstatný, když bude pokrytý řasami, sinicemi a vy se s akváriem budete permanentně trápit.

Proč tvrdím, že by v akváriu mělo být tolik rostlin? Protože zvládnou mnoho. Čím víc zaplní akvárium, tím víc potlačí růst řas. V nejlepším možném případě řasy vůbec nevidíte. V akváriu jsou, ale neprosadí se. Pak si můžete dovolit zasadit i rostliny, které by řasy zničily. Já dal například docela vzácný mech Barbula sp. do sedmilitrové vázy, která dlouhodobě fungovala bez řas. Takto vypadal po dvou měsících, takto vypadá dnes:

V uvedené váze není filtr. Což platí u všech (26) mých akvárií a miniakvárií. Nikde nemám filtr. Nenutím vás, abyste to taky tak dělali, ale v reálu, pokud je hodně rostlin, filtr není třeba. V tomto 112l akváriu například plave včetně potěru 60-70 divokých mexických živorodek Xenotoca doadrioi. Namnožily se z původního počtu 14 kusů:

Příjemná vlastnost více druhů živorodek (ale ne všech) je, že se nenamnoží nad kapacitu nádrže. Například gupky se nemohou přemnožit. Populace se dlouhodobě stabilizuje na určitém množství dospělých a houfu mláďat, která ale dorostou jen tehdy, když některá z dospělých ryb uhyne. Platí přímá úměra: Čím více prosperujících rostlin, tím početnější a zdravější hejnko ve vodě plave. Video akvária, ve kterém jsou gupky dva roky.

Akvárium postavené na rostlinách má také velmi pozitivní vliv na zdraví ryb. Zárodky nemocí v akváriu pravděpodobně vždy budou, nemusí se ale projevit. Stavím na rostlinách a už patnáct let jsem neměl výraznější nákazu (za poslední rok dostala jedna ryba krupičku, v nádrži, kde jsem překrmoval kvůli ráčkům). Naopak, koupil jsem šest ryb se začínajícím bakteriálním rozpadem ploutví, rozdělil je do tří malých nádrží, ve dvou zasilil, v jedné ne a vyléčily se všechny. Podstatné bylo, že koule, ve které jsem nezasoloval, byla 13 let fungující biotop. Zdravé rostlinné akvárium dovede samo o sobě lehce nemocné ryby dostat z nejhoršího. Patnáct let jsem nepoužil chemii.

Ano, akvária bez rostlin budou také fungovat (úplný základ nejsou rostliny, ale voda), ale tvrdím, že to pro začátečníka bude náročnější.

Zpět k plánování akvária.

Nechtějte designové akvárium. Žádá znalosti, schopnosti, práci a investice. Přičemž starat se je třeba stále a je to práce téměř pro profesionála. Aquascapeři, když je vybudované akvárium přestane bavit, zruší ho a vytvoří nový design. Někteří z nich se piplají x měsíců s designem a když dotáhnou akvárium k dokonalosti, vyfotí si ho, zruší a jdou plánovat nové. S trochou nadsázky se dá říci, že čím vypiplanější vzhled nádrž má, tím kratší dobu vydrží. Problém je, že laik vidí krásné akvárium, zatouží a netuší, že kdyby měl tento vzhled udržet rok, dva, zblázní se. Cestičky úvozem, volné plochy pokryté panenským pískem – to vše je super, dokud nenastoupí řasy a sinice. Rozumím, že po tom člověk může toužit, je třeba si však uvědomit, že dřív, či později přijdou období, kdy akvarista nestíhá a pak potřebuje akvárium schopné přežít. Proto doporučuji snahu o odolné a „blbuvzdorné“ akvárium.

Nalejme si čistého vína. Kupovat rostliny u akvaristy má nejen výhodu, že jsou levnější. Akvaristiky totiž odebírají rostliny z pěstíren a většina rostlin v pěstírnách je pěstovaná v tzv. emerzu – vysoké vzdušné vlhkosti nad vodou. Skoro vše, co se prodává nastojato v košíčkách, je emerz. Akvarista má naproti tomu rostliny pěstované pod vodou – submerzní. Pěstovat rostliny submerzně vyjde dráž. Nepříjemné je, že emerzní rostliny potřebují trochu víc času na přechod na submerz. Pokud si mohu vybrat, kupuju jen submerz. Takže přímý kontakt s akvaristy nebo akvaristické burzy (pozor – i na nich se ale prodává emerz). Další problém akvaristik je, že nemusí mít od všeho dostatek kusů, takže akvarista dorazí domů s 5-10ti druhy rostlin, které sice chvíli vypadají super, ale zaručeně neporostou všechny. I kdyby byly všechny druhy nakrásně rychle rostoucí a jednoduché, budou si vzájemné konkurovat a přetlačovat se. V praxi obvykle nakonec ovládne akvárium několik druhů, většinou v různých velikostních kategoriích. Mou filozofií je nechtít poroučet větru, dešti a proto akceptuji, co roste, přizpůsobím tomu vše ostatní (akvaristé vyznávající opak, se často s biotopem permanentně perou) a současně si kladu otázku: „Pokud ve většině akvárií stejně nakonec dominuje několik málo druhů, jaký pak má smysl cpát na úvod do akvária druhů 5-10?“ Z časového hlediska i z finančního hlediska i z hlediska zdraví ryb, je nejlepší nastudovat si o rostlinách s předstihem co nejvíc, připravit se a osázet na úvod akvárium dvěma až třemi druhy rostlin. Pokud si nebudou konkurovat a budou jednoduché, porostou. Další druhy se dají testovat později.

Rozlišuju čtyři kategorie rostlin:
A – Rostliny rychle rostoucí, jednoduché.
B – Rostliny použitelné, které bych ale nedal do nově založené nádrže, protože v ní většinou uhynou. Pozor, takovou rostlinou je například jakýkoli lilaeopsis nebo větší příbuzný nenáročné Sagittaria subulata, Sagittaria platyphylla. Píše se o ní, že je nenáročná a je, jenže žádá víc živin, než je pro nově založené akvárium zdrávo.
C – Rostliny, které začátečník bez CO2 neudrží. Primárně až na lekníny všechny rostliny s červenými listy. Například jakákoli alternanthera.
D – Rostliny neakvarijní, které ale akvaristiky prodávají, protože jim je velkoobchod do zásilek přidává, i když si je neobjednají (prostě se tak děje, no). Upozorňuji nejvíc na ophiopogonacorus, které se objevují v nově založených nádržích velmi často. Zapamatujte si, jak vypadají a až je někdy uvidíte v akvaristice, otestujte si na nich kvalitu personálu – zeptejte se, jestli jsou vhodné do akvária a pokud řeknou, že ano, víc se s nimi nebavte.

Jako začátečník hledejte pro nové akvárium pouze rostliny A. Některé jsem zmínil už před lety, mimo nich je nenáročná většina běžně prodávaných kryptokoryn a echinodorů. Přehledně jsou uvedené i zde. Fórum o použitelných rostlinách se zkušenostmi akvaristů je tady.
Velmi dobrý přehled rostlin z kategorie D.

Když už ophiopogon jednou koupíte, udělejte s ním toto:
K tématice CO2: Znám akvaristu ze Žiliny, vystupujícího pod nickem larix a ten tvrdí, že neexistuje rostlina, která by nerostla bez sycení CO2: “Nie je problém nastaviť hnojenie, aby akákoľvek rastlina schopná trvale vegetovať pod vodou, rástla aj bez sýtenia CO2. Problém je vyladiť to, aby rástli všetky rastliny súčasne.”
Larix je specialista, jehož kvalit nedosahuji a proto některé rostliny prostě nemám, nicméně je dobré vědět, že to jde. Sám pěstuju přes šedesát druhů, což je myslím dost, aby si běžný akvarista vybral. Zbytek je na experimentování.

Řekněme, že máte vybrané rostliny. Zasadili jste je. Hned první den hoďte do akvária drobné šneky. Levatky, pikořky, okružáky (psal jsem o nich zde). Pak čekejte a pozorujte. Máte reálně měsíc do vložení prvních ryb. Možná déle, pokud rostliny neporostou. Potřebujete VĚDĚT, jestli vám rostliny rostou. Představte si, že někdo dá ryby, aniž by věděl. Mohou nastoupit řasy, sinice, rostliny mohou hnít. Do toho jsou už v akváriu ryby a začínající akvarista koná divy udatenství, aby zachránil oboje, přičemž riskuje, že mu obojí chcípne a tím, že musí ryby krmit, si komplikuje život. Řešit problémy s rostlinami bez ryb je mnohem jednodušší.

Závěrem: Základ pro zdravé akvárium je vědět, jaké rostliny jsou pro mě vhodné. Nechtít všechno hned. Být trpělivý. Pozorovat. U většiny lidí se problémy dají poznat už z vzhledu akvária.
Můj akvaristický profil.

P.S. Ukázka trpělivosti. Velmi jsem toužil mít akvárium s rostlinou jménem Ottelia ulvifolia. Listy široké až 10 cm, dlouhé až 80 cm, mohutná, ale současně křehká. Potenciálně takto. Nechal jsem vyrobit rohové akvárium vysoké 90 cm, a v březnu 2017 do něj zasadil dvě rostlinky, 25 cm vysoké, dovezené z Ostravy. Nějakou dobu jsem zápasil s vybalancováním akvária, jedna Otélie přežila, rostla s krevetkami. Na konci léta jsem dal do akvária poslední čtyři divoké živorodky Skiffia francesae, jejichž populace v jiné nádrži neprosperovala (v přírodě zřejmě vyhynulý druh, který se naštěstí daří chovat v akváriích). Dostal jsem dva samečky, nechal si poradit s krmením (aby se „zaplnila“ samice), ryby přestaly hynout. Ottelia díky rybám a jejich vydatnému krmení prosperuje a každý list je větší a delší, než předešlý (aktuálně delší, než 50 cm). Pomalu zvedám vodní sloupec. Před vánocemi se narodilo 12 malých skifií, už se integrovaly. Video zde. Je na něm vidět, jak řasy řeším jen částečně – nejsou na Otélii, což je hlavní a konec konců jsou to také zelené rostliny a fotosyntetizují. Otélie má potenciál zaplnit celé akvárium, takže se mimo ní už časem do nádrže nic nevejde a řasy přestanou bujet. Mimo Otélie jsou v akváriu jen vzplývající rostliny, včetně masožravé Utricularia australis (asi), kterou dovezl jeden nadšený akvarista na podzim z Bornea. Akvárium, které bude vyvolávat obdiv až za rok.

Text je súčasťou blogov Denníka N, nie je redakčným obsahom.
Administrátorov blogov môžete kontaktovať na adrese blog@dennikn.sk.

Teraz najčítanejšie

Jiří Ščobák

Jiří Ščobák

Pocházím z Prahy, déle, než polovinu života jsem v Bratislavě. Calleruji square dance, rád cestuji, fotografuji. Baví mě zoologie, archeologie, antropologie, historie, evoluce a etologie. Doma mám 15 akvárií nebo miniakvárií. Sbírám filmy, přibližně polovinu z toho, co vidím, tvoří japonská, jihokorejská nebo čínská kinematografie. Komentuji na ČSFD (jirka_šč). Sbírám akvarijní rostliny, moje akvária jsou low-tech. Mám ženu a tři dcery. Moje firma organizuje soutěž finančních produktů Zlatá minca. Od roku 2006 bloguji na Sme, teď jsem také na blogu N.