Verena a Ernesto převzali po otci Pension se statkem a udělali z něj luxusní místo na trávení zimní dovolené. Ale jak majitelka říká, více turistů mají v létě. Navíc patří do menšiny retorománů Ladínů.

„Můj dědeček, který pension založil, je stále v 80 letech pracovně aktivní.“

 Jak dlouho funguje váš penzion/statek?

Dědeček koupil dvůr v roce 1967. Tehdy tu nebyl žádný dům ani hospodářství, protože všechno zničil oheň. Dědeček tady dům podstavil a pak se oženil – jeho žena je kuchařka. On chtěl začít s turismem a to se mu také podařilo. Velkou výhodou také bylo, že cesty byly v roce 1975 potažené asfaltem.

Máte pořád zvířata? Které?

Dědeček jich měl mnoho, tehdy koupil krávu kvůli mléku a masu. Pak také prasata, telata a koně. Dnes máme pět krav kvůli mléku a tři telata.

O co se musí člověk všechno starat?

Pension je nekončící příběh. Musíte ho renovovat, všechno mít uklizené. Hosté si často přejí kvalitní kuchyň a v současnosti hodně lpějí na WIFI. My sami musíme přes internet komunikovat s hosty, telefonovat, odpovídat. Potom také kupovat suroviny na vaření a mít kvalitní personál. Můj dědeček nám stále pomáhá, i když mu je už 80 let. Stará se hlavně o zvířata, dává jim dvakrát denně jídlo.

Kdy jste se rozhodli, že si založíte pension? Přemýšleli jste o tom dlouho?

Protože můj dědeček věděl, že jenom se statkem se nedá moc vyžít, tak proto založil pension. Turismus přinášel a přináší dobrý příjem. Dnes máme většinu peněz z něj, statek je už okrajová záležitost.

Které aktivity se dají dělat v okolí penzionu?

Hlavně vandrování, chození, výlety, lyžování, běžkování, horské kolo, lezení. V Bruneku je také termální bazén.

Kdy máte více hostů? V zimě nebo v létě?

V létě – od půlky června do září.

Změnili se hosté v průběhu času?

Myslím, že chtějí jednoduchost, klid a hlavně dobré internetové spojení.

Jací hosté navštěvují pension?

Hlavně rodiny s dětmi, ale i mnoho důchodců.

„Cítíme se Ladíny.“

Jste Ladínové, mohla byste mi něco říct o té národností menšině?

Je to retorománský národ, v Itálii jich žije kolem 35 000. Jsou rozdělení – část žije v Val Badii, část v Groedenu,dále pak ve Val di Fassa, v Pezzu und v Arrabě –nazývají se společně dolomitští Ladíni. Na světě jich může žít kolem 40 000.

Je ladínský jazyk vyučován ve školách?

Ano, je. Od prvního stupně základní školy.

Máte nějaké své specifické zvyky?

Zvyky a obyčeje jsou pro nás typické jako pro Tyrolsko celkově. Máte stejnou víru – katolickou a pak také život v horách. Náboženské kulturní tradice jsou pro nás strašně důležité, protože turismem tady lidé měli jen zemědělství. Například vánoční zvyky máme stejné, také u nás nosí dárky Ježíšek. Je zde také tradice ručně dělaných jeslí. Například mezi typická jídla patří pokrmy s brambory, špenátem, knedlíky, jablky a vínem.

Jak se změnili Ladínové v průběhu času? Jak zěmnila doba Ladíny?

Turismus je jistě dobrý, protože se o našem penzionu může dozvědět celý svět. Ale je škoda, že naše kultura postupně v čase vytrácí. Ve školách děti slyší, že je lepší se učit anglicky a italsky. A mnoho rodičů se nestará, ale moje děti ladínsky umí. Chci, aby tu kulturu měli v sobě.

Jako co se cítí vaše rodina? Ladínové, Italové nebo Rakušané?

Cítíme se jako Ladíni. Určitě ne jako Rakušané či Italové.

Penzion Frapes – http://www.frapes.it/