Denník N

Putin: „Končím útok a beru si kartičku. Tedy, pokusím se“

Putin volil mezi dobrodružstvím s nejistým výsledkem a okamžitou katastrofou. Otázkou je, jestli si vezme kartičku.

Kdysi jsme s kamarády hrávali hru s názvem „Válka“. Mapa světa, síly na začátku rozložené v různých zemích, skryté úkoly, kartičky s možnými bonusy. Každý hráč mohl v kole dělat dvě věci: Zbrojit nebo útočit. Kartičky s možnými bonusy však bylo možné získat jen po útoku. Úspěšném útoku. Pokud to nevyšlo, protože například „hrdinná laoská armáda překvapivě dobře vzdorovala“, nezískal útočník žádnou kartičku. Zbrojit už nemohl, kolo by bylo pro něj čistě ztrátové, mohl se ale rozhodnout přestat útočit na Laos a zaútočit jinde, s vyšší šancí úspěchu. Čistě z důvodu získání kartičky.

V putinově případě bylo „kartičkou“ veřejné mínění v Rusku. Válka na Ukrajině přestávala být efektivní. Jen tak ustoupit nemohl. Rozhodl se přenést přenést boj jinam a skončit jako „vítěz“. Dobře, možná ne jako úplný vítěz, ale „osvobození“ území v Sýrii, do které běžní Rusi nevidí a ze které informace si nemají příliš jak ověřit, mohlo Putinovi připadat jako nejsnažší možná cesta. Tvářit se jako osvoboditel? Pomoci možná jedinému spojenci v arabském světě, na jehož území může mít Rusko základnu? Naštvat Saudskou Arábii, která mu leze na nervy těžbou ropy? Udělat z Američanů neschopné hlupáky? Za to by Putin prodal vlastní babičku.

Přestože se jednalo o podnik s mnoha neznámými, měl Putin zřejmě docela jasnou představu, co chce. Spekuluji, ale myslím, že Putin si vybíral cíle nejen podle toho, co žádal Asad. Ve skutečnosti netoužil silně útočit na islámský stát. Netoužil ho naštvat. To, že islamisté zřejmě doopravdy zničili ruské letadlo, je pro Putina poněkud nečekané.

Opět spekuluji, ale myslím, že útoky ruských letadel na cíle v Sýrii, přestože necílily přímo na IS, mohly IS poškodit. Totiž. Pokud byste byli IS a věděli, že koalice v čele s Američany na umírněné bojovníky neútočí, co uděláte? Já bych to využil. Zatlačil bych na umírněné rebely, pohrozil jim konfrontací a dosáhl, že jejich území budu používat jako skladiště a své vojáky k nim budu (více či méně inkognito) posílat na rekreaci. Je možné, že se Rusové omylem trefili do něčeho, do čeho se trefit nechtěli a celá ruská ofenzíva IS solidně zkomplikovala život.

Je dobré nebo zlé, že Putin přestal útočit na „Laos“ a vydal se na Sýrii? Jaké tam má šance? Hm. Putin je nebezpečný. Velmi. Tlačit nebezpečného živočicha do kouta, je riziko a on v něm byl během války na Ukrajině už docela hluboko. Sýrie mu poskytla možnost dostat se z nepříjemné situace, izolace a neztratit přitom až tolik tvář. Volil mezi dobrodružstvím s nejistým výsledkem a okamžitou katastrofou (rozumějte přiznáním slabosti) ihned. Živočich se dostal z kouta a aktuálně je „méně nebezpečný“. Kartičku nemá jistou, ale má alespoň šanci. Přestože to asi pro USA a jejich spojence nebude ve finále takové fiasko, jak na začátku doufal.

Teraz najčítanejšie

Jiří Ščobák

Pocházím z Prahy, déle, než polovinu života jsem v Bratislavě. Calleruji square dance, rád cestuji, fotografuji. Baví mě zoologie, archeologie, antropologie, historie, evoluce a etologie. Doma mám 30 akvárií nebo miniakvárií. Sbírám filmy, přibližně polovinu z toho, co vidím, tvoří japonská, jihokorejská nebo čínská kinematografie. Komentuji na ČSFD (jirka_šč). Sbírám akvarijní rostliny, moje akvária jsou low-tech. Mám ženu a tři dcery. Moje firma organizuje soutěž finančních produktů Zlatá minca. Od roku 2006 bloguji na Sme, teď jsem také na blogu N.